Ve skole holky neresily nic jineho, nez Michala. Jak je hezky a ze mame stejne zaliby hlavne fotbal. A to mi moc nepomahalo. Nejen, ze jsem z neho byla uplne mimo( musela jsem myslet jen neho), prehravala si to, co jsem s nim zatim zazila a jeste vic nez obvykle jsem cekala na posledni hodinu, kdy skonci. Jeste jsem mela smulu v tom, ze posledni hodinu jsme meli chemii. Chemie je docela dobry a velmi zajimavy predmet, pokud ho neuci hotova ucitelka s danlem vtele, ktera si uziva nase chyby. Vzdycky se snazim na ni najit hezke veci, verte tomu ze to i jde, ale nekdy ty hezke veci nepomuzou a myslite, ze ta hodina je posledni v e vasem zivote. Ale kdyby byla posledni meli byste vlastne stesti. Uz jsem se dockala konce hodiny, ale o 5 minut pozdeji, coz znamena, ze nestiham tramvaj, kde jede Michal. A mam jen malou nadeji, ze stihnu autobus a pojedeme spolu. "Coz je fakt super, dekuji pani ucitelce (dablovi:-) ) za to , ze snad neumi hodiny nebo co!
