Z pohledu Dariny
Kdyz uz jsem byla skoro na zastavce, uvidela jsem, jak muj autobus odjizdi. Ikdybych bezela sebe vic rychle nestihla bych ho. "Sakra". Blba ucitelka, co neumi hodiny. Dalsi autobus jel sice za deset minut, ale bez Michala. Ano myslite si, ze jsem nejak divna, ale bylo mi dobreku. Takhle prastene se muze chovat pubertak prastenej jako ja a jeste zamilovanej az po usi. Ale ja ho miluju. Jedinou nadeji, co jsem na zastavce mela byla ta, ze rano pojede autobusem a ja mu to vysvetlim. No ale odpoledne a noc predemnou to nevydrzim.
Z pohledu Michala
Byl jsem uz na zastavce a cekal netrpelive na ni. Kdyz jsem videl, ze uz prijizdi autobus, musel jsem nastoupit, protoze odpoledne me ceka fotbalovy trenink. Celou dobu v autobuse jsem premyslel proc neprisla. Ze by me nemala rada?, Nebo se ji neco stalo? A s temito myslenkami jsem mela hrat fotbal a k tomu jeste dobre. Tak to fakt nepujde. Jediny kdo je v me hlave je ona. Jsem idiot, ze jsem si s ni nevymenil cislo nebo ze jsme si nerekli, kde bydlime. Kdybych mel aspon jistotu, ze se ji nic nestalo. Zitra rano pojedu opet autobusem a budu doufat, ze tam bude.
