"Jmenuji se Martin, těší mě ", úsmál se a já myslela, že roztaji jako sníh na jaře. "Haló, volá Země" řekl a mával mi rukou před obličejem. Protože jsem se jaksi dlouho pozastavila nad jeho úsměvem. "Jaké jé tvé jméno, pokud to tedy není tajemství", přimhouřil oči a musel dusit smích. "Jo, promin, jmenuji se Rose". "Rose, pěkné jméno". A tak to vlastně všechno začalo. Jedna cesta, jeden směr a já myslela, že jsem nejšťastnější člověk na světě. Potkala jsem kluka, který byl vtipný,rozuměl mi, je i hezký a máme stejné záliby. Za jednu cestu jsme si dokázali říct toho tolik, kolik si toho neřeknou lidi ani za rok. Rozloučení bylo nevyhnutelné, ale mi se domluvili, že spolu budeme jezdit každý den, kdy to půjde. Potom jsem došla domů s hlasitým Ahoj doklopýtala do obyváku. Rodiče nebyli, jako obvykle doma, ale na naší pohovce se rozvaloval Toby a jeho nejlepší kamarád Josh. Při tom jedli pizzu a pili colu. "Jé, ségra ty už jsi doma, tak to se můžeš přidat k nám sledujem Big Bang Theory", "Jo,Rose přidej se a můžeš se i přitulit na mou hruď." " 1. Se jdu jen najíst a musím se učit, 2. K tobě bych se nepřitulila ani kdyby jsi byl poslední kluk na této planetě a já maximálně nadržená a 3. Nechali jste mi něco?" musela jsem se zasmát nad Joshovým výrazem. "To bolelo Rose, zlomila jsi mi srdce" a dělal, že ho to hrozně ranilo. To mě donutilo ještě k většímu smíchu, ale ten přestal, když mi Toby oznámil, že všechno snědli. Takový dva gentlemani. Vzala jsem si jablko, uvařila čaj a šla se učit. Píšem test z chemie a to není jen tak. Po učení jsem se zmohla jen na teplou sprchu a nakonec po přemlouvání Joshe a Tobyho, jsme se u mě v pokoji dívali na film a jedli popcorn. Nakonec jsme všichni tři usli, ale na zemi. Ráno jsme se probudili, těsně než jsme měli vyrazit. Klukům to nevadí, avšak já měla dnes styl typu strašidlo. A to měl dnes je i Michal.
V mediích můj bratr Toby, jako malý.
