Dva kamarádi, oba s vášnivou láskou k bruslení, se přestěhovali do nového města - jeden z nich, aby utekl před minulostí a druhý, aby začal novou školu. Oba dělají nečekané změny v životě a potkávají lidi, na které nikdy nebudou moct zapomenout, jak...
Eijirou zvedl obočí a ohlédl se na Ashido a Hantu. "Cože?" Zeptal se.
Blonďák přimhouřil oči, svou hokejku dřímal v ruce téměř výhružně. Měl napnutá ramena a zíral na Eijiho, jako by na tom závisel jeho život. "Je naše řada na ledě. Takže je čas na to, aby ste vydli."
To myslí vážně? "Uhm, led je dost velký pro nás všechny." Řekl Eijirou. "Kromě toho nás nemůžeš jen tak vyhodit z ledu -"
"Věřím, že můžu. A teď vypadněte, než toho budete litovat, "řekl chlapec, projel kolem Eijiho a směřoval k brance. "Chceme ty branky. Vy můžete bruslit támhle nebo cokoli jiného."
Eijirou se podíval na Hantu, vypadal zmateně. Jsi na to sám. Eijirou cítil, jak mu v hrudi stoupá vztek. "To jsou moje branky. Udělal jsem je. Nemůžeš jen tak vlézt na veřejný jezero a říct nám, že musíme odejít.. a vzít si mé branky. "
"Zastavíš mě, blbečku?"
Co měl ten kluk za problém? Eijirou ho nikdy předtím neviděl - on zde vyrostl, bruslil a hrál hokej se svými přáteli, a tenhle kluk měl koule na to, aby si sem jentak nakráčel a začal si klást nároky, jako by vlastnil tohle místo? A pak mu chcete říkat blbečku?
"Tak poslouchej ty frajírku -"
"Komu tady říkáš frajírku!?" v očích mu byl vidět vztek. Eijirou by nebyl překvapený, kdyby ten chlapec explodoval.
"Tobě, protože se tu předvádíš jak dement."
Blonďák přibruslil blíž, propaloval Eijiho pohledem "Zkus to říct znovu."
Eijirou napnul ramena, což zjevně nebyla požadovaná reakce. Blonďák na něj zíral jaky by mu vyhlásil válku. Kdyby pohled dokázal zabíjet, Eijirou by už byl určitě mrtvý. "Zkusím ty stupidn-"
"Eijirou," řekl Hanta a přibruslil rychle k němu. "Nestojí ti to za to, pojďme prostě pryč. Stejně už se stmívá. "
"Ne, nenechám tohohle kreténa nám vz -"
"Jdi do prdele," vyprskl blonďák, tentokrát na Hantu "Nech ho bojovat za svůj názor, pokud si teda nemyslíš, že je příliš velký budiž-k-ničemu."
Eijirou na blonďáka ostře pohlédl, ale donutil se se zhluboka nadechnout. Dokáže se zachovat lépe. Otočil se a vnutil si se usmát. "Dobře, užijte si vás zbývající čas tady. Ashido, Hanto, pojďme si dát milkshake."
Blonďák se rozjel znovu k brance a zavolal na chlapce, se kterým tam celou dobu jen stál. "Ďelej blbečku. Zbývá nám už jen trochu času do úplný tmy. "
Druhý chlapec kolem nich nervózně projel. A Eijirou ho sotva uslyšel jak říká: „Omlouvám se za mého hloupého kámoše," ale pak okamžitě odbruslil směrem k blonďákovi. Byl příliš daleko na to, aby mu Eiji mohl odpověděl. Místo toho, aby zůstal a začal boj, zaťal zuby a odbruslil pryč. Tohle nebyla hra. Boj tady znamenal možný příjezd policajtů a Eijirou si to nemohl dovolit.
-
Eijirou rozzlobeně hodil svou tašku pod stůl v Yuuei's Diner. Hanta a Ashido se posadili naproti němu a jejich tašky si položily vedle sebe. "Je mi strašná zimaaaaa" zabručela Ashido, "Upřímně, díky bohu, že nás ten kretén vyhodil z ledu. Asi bych zmrzla, kdybychom tam zůstali jen o chvilku déle."
"Dement," zamumlal si Eijirou pro sebe. "Už o něm nechci mluvit. Stejnak ho už nikdy neuvidíme. Pojďme si prostě dát ty Milkshaky a užijme si zbytek dne."
xxx
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
K
onbanwa! nebo spíš Ohayō, když už jsou 3 ráno :dd
Chci vám připomenout, že tento příběh NENÍ můj. Překládám ho z angličtiny, tvůrce je Trenchcoatkitten, originální příběh můžete najít na Archive of Our Own, jméno je stejné. S autorkou jsem se spojila přes její twitter a dostala povolení o překladu. Tvůrce fanartu na začátku stránky je rumos_115( Twitteru).
