Příběh je o skupince lidí, co jsou stalkováni neznámým. Spojí je touha zjistit pravou identitu této osoby. Bohužel na ně čekají různé nástrahy. Budou nuceni bojovat s časem o vlastní život.
Přežijí? Dozví se, kdo je stalkuje?
To se dozvíte v této k...
Vzala jsem Dana za ruku. Šli jsme do Davidova pokoje. Otevřela jsem dveře a... __________________________ Rychle a opatrně jsem zavřela dveře. D: Stalo se něco? G: Eh... Ne. Ale... myslím, že bude lepší mu to říct až ráno... D: Proč mu to neřekneš teď? G: Je tam... Verča... D: Eh... myslím, že už chápu kam tím míříš. Tak dobrou noc zlato. G: Dobrou
~next morning~ Le: Hej Ginny! Vstávej! G: Co se děje? Le: Za týden se vdávám. A ty jsi mi slíbila, že mi pomůžeš s posledními přípravami. G: Hm... Ok. Jen se obléknu. Le: Fajn. Jdu vzbudit Verču a Johanku. Počkat Verču?! G: Počkej! Já Verču vzbudím. Le: Ok? Tak jdu vzbudit Johanku. Oblékla jsem se tradičně do Danovi mikiny. Fajn. Jdu jí vzbudit. G: Veru? V: Bože! Neumíš klepat?! G: Já jen... za patnáct minut dole. Lenka na nás čeká. V: Hm... oki. Rychle jsem seběhla schody dolů. Tam byla Johanka. J: Lenka se loučí s Ikym. Mimochodem dobré ráno. G: Dobré. Jak si se vyspala? J: Úžasně V: Kde máte Lenku? Le: Tady jsem. Můžeme jít.
Po několika hodinách procházením nákupními centry a tak dále, jsme Lence vybraly nádherné šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
|pohled Dana| D: No tak kde jste? Da: Dej jim ještě tak hodinu. D: Ty hele a už ti to Ginny řekla? Da: Co mi měl říct? D: No... to že spolu chodíme... Da: Cože? D: Ona ti to neřekla? Da: Jaksi se k tomu ještě nedostala. Kdy mi to chtěla říct? D: Ehm... původně včera večer, ale... jaksi si byl zaneprázdněn no. Da: Hm... až ji potkám, tak ji zabiju. D: Tak to se opovaž! Moje princezna. Jestli se k ní budeš chovat takhle, tak už ti jí nepůjčím Da: No dovol! I: Fajn. Můžeme.
~evening~ |pohled Ginny| Všechno je hotový. Já spadla únavou na postel. Po chvilce za mnou přišel David. Da: Kdy jsi mi to chtěla říct? G: Co? Da: To že chodíš s Danem. G: Jo tak... no dneska... tedy původně večer, ale- Da: Byla u mě Verča. Ano už to vím. Dan mi to ráno velmi mile oznámil. G: Ou... Davide promiň. Já ti to chtěla říct. Da: Já vím. Jen... mám o tebe strach. G: Nemusíš.
No tak byly čtyři odpoledne. Zatím co kluci řešili inteligentní témata, my jsme seděli na zahradě a probírali naše zážitky. Párkrát tam padlo pár příběhů s kluky. Johanka má zaručeně nejlepší příběhy. Kolem desáté jsme si šli lehnout.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Servus✌️ další nudná kapitola. Já vím. Ale zítra bude kapitola o svatbě a čekají nás zajímavé zvraty.
