Stalker /DOKONČENO/

Why us?

|pohled Ginny|
Uslyšela jsem domovní zvonek. Seběhla jsem dolů. U dveří stál kurýr a v ruce držel balíček a obálku.
(G- Ginny,k- kurýr)
G: Dobrý den. Přejete si?
k: Zdravím. Toto je pro vás. Jde to z anonymní adresy. Prý budete vědět od koho to je.
G: Dobře... děkuju a nashledanou.
Zabouchla jsem dveře. Anonymní adresa?
Šla jsem zpátky do svého pokoje. V obálce byl flash disk. Dala jsem ho do počítače. Mám trochu strach, co tam bude.

Po zhlédnutí jsem cítila pocit strachu. Byla jsem trochu zmatená. Co má to video co dělat se mnou? Na konci se objevilo datum, čas a souřadnice.
Dneska v jedenáct večer v té slepé uličce nedaleko odtud. Má to tam i nějaké jméno, ale na to si asi nevzpomenu. Jediné co si pamatuji je, že mě ta ulička jako dítě děsila.
Začala jsem se chystat na odchod. A nebyla bych to já, kdybych nebyla celá v černém. Před odchodem jsem se odhodlala otevřít ten balíček. Nebylo tam nic víc než obrázek místnosti. Na druhé straně té fotky bylo napsáno: toto je místo, kde zemřeš.
Celkem mě to vyděsilo. Ale to nemění nic na tom, že je za půl hodiny jedenáct.
Vyšla jsem ven. Procházela jsem se nočním městem. Miluju ten vzduch po dešti. Za pět minut je jedenáct. Stojím před tou uličkou.
Fajn... jdu na to!
Vešla jsem tam. Byl tam menší osvětlený plácek. Jen jedna pouliční lampa. Super! To je jak z hororu. A to je něco pro mě.
Stojím tam a trošku mrznu.
(Da- David, D-Dan, L- Lukáš, I- Lukáš(Ikon), V- Verča, Le- Lenka, B- Barča, P- Péťa, M- Maty, G- Ginny)
Da: Ehm...ahoj?
G: A-ahoj... promiň, nevšimla jsem si tě.
Da: Jak se jmenuješ?
G: Ginny...
Da: David
L: Ehm... Davide?
Da: Luky? Co ty tady?
L: Hele... sám nevím.
Postupně se začali objevovat další lidé. Nakonec nás bylo deset. Zjistili jsme, že máme společnou jednu věc. Všichni máme stalkera. Všechny nás svedl jeden člověk. A jak jsem na to přišli?
Stejné balíčky, stejné video, stejné zprávy a stejný podpis našeho stalkera.
L: Proč zrovna my?
D: To by mě taky zajímalo. Ale očividně spolu musíme mít něco společného.
I: Co když si vybral náhodné lidi?
Le: To je hodně malá pravděpodobnost zlato.
G: Víte co? Zítra ve dvě ke mně všichni přijdete. Vyřešíme to tam.
P: A kde bydlíš?
Dala jsem jim svou adresu. Vyměnili jsme si telefonní čísla a každý jsme se vydali svou cestou.
B: Tak zatím lidi!
V: Uvidíme se zítra.
M: Už na sebe kurva nepořvávejte!
Došla jsem domů a s únavou jsem spadla na postel. Možná společně najdeme nějaké východisko.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Servus✌️ první kapitola je venku. Doufám, že se vám líbila. Vím, že těch postav je hodně a možná v tom bude trošku zmatek, ale věřím, že si zvyknete🙏🥰. Omlouvám se za chyby.