Příběh je o skupince lidí, co jsou stalkováni neznámým. Spojí je touha zjistit pravou identitu této osoby. Bohužel na ně čekají různé nástrahy. Budou nuceni bojovat s časem o vlastní život.
Přežijí? Dozví se, kdo je stalkuje?
To se dozvíte v této k...
Fajn, měla bych zajít za Lenkou... G: Leni? Le: Ano? G: Slyšela jsem, že už nějakou dobu chodíš s Ikym. A tak jsem se chtěla zeptat... jak jste na tom? Fajn, už teď jsem to posrala. Tohle vyznělo hodně blbě. Le: Řekla bych, že minimálně z mé strany úžasně. G: Takže se s ním neplánuješ rozejít? Le: Tobě se líbí? G: Pane bože ne! Le: Ne. Fakt se s ním neplánuju rozcházet. G: Ok. Díky. Kdybys cokoliv potřebovala, tak stačí přijít.
Běžela jsem Ikymu říct, co mi Lenka řekla. I: Tak? G: Bezmezně tě miluje! I: Díky bohu! Moc ti děkuju. Zítra jí požádám o ruku. A ještě něco... pomohla by jsi mi s tím prosím? Chci, aby to pro ni byl nezapomenutelný den. G: Jasně! Kde a v kolik? I: Zítra ve čtyři odpoledne na té louce za tím nedalekým lesem. Vždyť víš. Nikdo tam nechodí. G: Jo jasně. Tak zítra
~next day~
Už jsem na cestě k té louce. Mám s sebou pár světýlek na baterky. Dále jsem vzala deku a pár polštářů. Musím říct, že zadání "louka" jsem moc nedodržela. Každopádně miluju popínavé květiny. Dejme tomu, že jsem tady tak o hodinu dřív. Našla jsem pár dlouhých tyčí. Udělala jsem takové provizorní místo. Poslala jsem Ikymu správné souřadnice.
~ after one hour ~ I: Ahoj Ginny! Tak už jsem ta-dy. G: No konečně! I: To co je? G: Není to nejlepší, ale snaha byla. I: Je to úžasný! Nečekal jsem, že to bude až tak skvělý!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
G: Tak já jdu Iky. Držím palce. I: Dík. Napíšu Lence. Zatím ahoj.
|Pohled Ikona| (Chat) I: Zlato?💕 Le: Ano?❤️ I: Mohla by jsi za mnou přijít prosím? Le: Jasně. A kam? I: Pošlu ti polohu. Le: Dobře tak zatím💕 Poslal jsem jí svou polohu a čekal jsem než dojde. Jsem trochu nervózní.
~ten minutes later~ Už jí vidím. Vychází z lesa. Na chvilku se zastavila. Pousmála se a zase se svižným krokem vydala ke mně. Le: Zlato... to... to všechno kvůli mně?! I: A kvůli komu jinému? Přitáhl jsem si jí blíž k sobě. Le: Je to nádherný. Políbila mě. Musím se jí na to zeptat. Musím teď. Jinak bych to zazdil. I: Lásko? Le: Ano? I: Víš... moc tě miluju. Nedá se ani slovy vyjádřit jak moc. Ale... tohle je otázka na kterou se tě chci už dlouho zeptat. Le: Poslouchám Usmála se. Dívám se do jejích nádherných modrých očí. I: Lenko? Klekl jsem si na jedno koleno. Vytáhl jsem červenou sametovou krabičku. I: Vezmeš si mě? Otevřel jsem krabičku s prstenem. Le: Luky... Ano! I: Vážně? Le: Že se vůbec ptáš! Z krabičky vytáhla prsten a nasadila si ho na prst. Usmála se a přitáhla si mě do polibku. Já tu holku miluju! ( dám vám sem obrázek toho prstýnku)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Servus✌️další kapitola je venku! Doufám, že se vám líbila.
