Stalker /DOKONČENO/

Just come home...

Le: No... jde o to, že mi přes jakousi kameru někdo cosi říkal. Prý je po mně další na řadě David. Že prý má plán, jak ho dostat.

Lenčina slova mě zarazila. Ten nůž... David... ne. To se nestalo.
L: Lukáši ty jsi takovej kretén!
I: Neřvi na mě!
L: A kdo přišel s tím, že je David zrádce? Kvůli tobě odešel!
G: Dost! Nehádejte se. Teď musíme za ním.

Došli jsme k Davidovu domu. Dveře byly otevřené.
G: Ne ne ne...
Vešli jsme dovnitř. Hned jsem si všimla toho obrovského nápisu "POZDĚ".

Začali se mi drát slzy do očí. Je to moje vina. Kdybych cokoliv řekla!
Zaryla jsem svůj obličej do Danovi hrudi.

~after at home~
Sedím u sebe na posteli. Jsou tady se mnou holky. Respektive Lenka s Verča.
Le: Shh... to bude dobrý.
G: Co když mu ublíží?
V: Ani na to nemysli!
Le: Proč ti na něm tak záleží? Jako jo, taky mám o něj strach, ale neznáme se až tak dlouho...
G: Do teď to věděl jen Lukáš... fajn. Řeknu vám to.
Vylíčila jsem holkám celý příběh.
V: Počkej, chceš nám říct, že jste sourozenci?
L: Ale? Takže si jim to řekla?
G: Jo no...
L: hele mám nápad. Neposlal ti zase něco? Nebo... nechceš mu zavolat?
G: Pff... podívám se na mail Ok?
L: Ok
Na e-mailu jsem měla další správu od našeho milovaného stalkera.
L: Tak?
G: Je tam jeden e-mail... zavolej ostatní prosím.
Všichni došly a já začala číst.
G: Zdravím moji milí.
Všiml jsem si, že zmizela Lenka. Ale tak nevadí. Aspoň mám náhradu. Jo a co ten nůž? Doufám, že byl alespoň k něčemu. Mimochodem je krásné, že jste se všichni postavili proti němu. Aspoň vím, že si nebudete dávat takovou práci ho najít. Ale pokud byste se o to přeci jenom chtěli pokusit... už na to nebudete mít jen 48 hodin. Máte na to celý týden od dnešní půlnoci. Ale čeká na vás trochu víc úkolů, než jen prolézt mezi pitomými dráty. V příloze vám posílám něco jako první vodítko k vašemu úkolu. Jinak... pokud ho máte v plánu hledat, tak být vámi si pohnu. Každou půlnoc se mu do krve dostane větší a větší množství kyanidu. Začínám dnešní půlnocí. Hodně štěstí.
L: Well... to mě trošičku vyděsilo.
D: Co budeme dělat?
G: Najdeme ho. Dlužíme mu to. Navíc je jeden z nás... teď si ale půjdeme lehnout. Dneska už toho bylo moc.
Všichni odešli a já zůstala v pokoji jen s Lukym.
L: Ty nejen že máš o něj strach. Ty se bojíš, že je to tvoje vina a už tě nebude brát jako sestru viď?
G: Ty hele... od kdy čteš myšlenky?
L: Náhodou to na tobě jde hodně vidět.
Luky si sedl naproti mě. Je milí, že mi věří. A já jsem ráda, že tu pro mě je.
L: Poslouchej mě. Není to tvá vina. I kdyby ses ho snažila zabít, vždycky budeš jeho malá sestřička. Vždy tě bude brát jako rodinu. A nemusíš se bát. My ho zachráníme Ok? Všechno bude zase dobrý.
Obejmula jsem ho. Teď mi hodně pomohl. Je pro mě obrovskou psychickou podporou.
G: Díky. Hele... půjdu si lehnout. A ty bys měl mimochodem taky.
L: Provedu.
Zvedl se a odešel do vedlejší místnosti za klukama.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Servus✌️ dneska trošku kradší kapitola. Snad se líbila❤️. Jinak mám otázku. Co byste řekli na menší ask? Napište mi, co si o tom myslíte. Jinak... kdo si myslíte, že je zrádce?
PS: Mám tu knížku ukončit co nejdřív, nebo jí natáhnout?