Stalker /DOKONČENO/

The end

Do očí se mi začali drát slzy. Lenka vystřelila a já spadla na zem. Opřela jsme se o zeď. Po chvilce se mi začali zavírat oči. Potom už jsem viděla jen černo.
—————————————————————
Probudila jsem se v nemocničním pokoji. Vše mi přišlo jiné. Ničím jsem nemohla pohnout. Vzdala jsem jakoukoliv námahu. Na chvilku jsem zase usnula.

Bylo tak jedenáct večer, když jsem se probudila. Vedle mě byla Lenka. Konečně se mi podařilo pohnout hlavou.
Le: Ahoj. Jak ti je?
Dalo mi hodně práce se vůbec pousmát.
Le: Nemůžeš mluvit viď? Já jen... promiň. Měla jsem ti věřit. Vím, že omluva asi stačit nebude, ale... proboha já jsem taková kráva!
Lenka se rozbrečela. Je mi jí líto. Je mi naprosto jedno, že se mě pokusila zabít. Je to kamarádka a jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě. Sice mě to stálo hodně úsilí, ale přeci jen jsem se na pár slov zmohla.
G: To je v pohodě. Není to tvá vina. A co Iky?
Le: Je v pořádku. Je doma s ostatními.
G: Jsi tady sama?
Le: Je tady se mnou Dan
G: Měli byste jít domů...
Le: Zlobíš se?
G: Na tebe? Ne.

|pohled Verči|
Právě jsem se vrátila od rodičů. Chtěla jsem jít domů za ostatními. Bohužel... už bylo pozdě. Na místě, kde stál náš dům jsem našla sanitky, policii a hasiče. Celý dům vypadal spíše jako zřícenina. Než jsem se stačila kohokoliv zeptat, co se stalo, někdo mi dal před nos jakýsi hadříkem s nějakou tekutinou. Potom už jsem viděla jen černo.

Probudila jsme se svázaná k židli v nějaké tmavé místnosti. Naproti mě seděl David.
J: Ale, takže jste se už vzbudili?
V: Johanko? Ty...
J: Chceš se zeptat, jestli jsem ten Stalker? Ne. Nejsem. Jsem na tom stejně jako vy. Chystám pasti, dopisy a všechno okolo. Tehdy ten nůž ve tvém batohu Davide... taky moje práce. Stejně jako ty ostnatý dráty.
L: Proč?
Za mnou se objevil Lukáš. Nečekala jsem ho tady.
J: Promiň. Já musela. Bylo mi řečeno, že pokud nebudu dodržovat pravidla a nebudu plnit rozkazy tak...
L: Tak?
J: Tak ublíží tobě. Víš moc dobře, že tohle jsem nemohla riskovat.
L: Takže mi chceš říct, že jsi nechtěla riskovat můj život, ale sama si mi ubližovala tím, co jsi dělala.
J: Já jinak nemohla!
L: Mohla. Mohla jsi to odmítnout. Nemusela jsi dodržovat pravidla.
J: A proč si myslíš, že tady sedí?
Da: A teď mluvíš jako o čem...
J: Mám poslední úkol. Tím je, vás všechny zabít. Ostatní mají drobné spáleniny. A vy jste tam nebyli. Já nejsem vrah.
V: A to okno?
J: No tak to s tím oknem už moje práce není.
Da: Ty Johanko? A nechceš nás třeba rozvázat?
J: Hele ani ne...
V: Prosím?!
J: No tebe klidně pustím, ale Davida ne.
Da: Ale no tak...

Vyšli jsme z budovy všichni čtyři.
V: Víš kdo to je?
J: Ten stalker? Vím toho asi tolik jako ty.
V: To nám moc nepomůže...
Co se týče ostatních, mají vážně jen lehké popáleniny.
Da: No tak teď budeme muset tak týden přežít, než se všichni vrátí z nemocnice.

~ a month later ~
Utekli jsme. Všechny stopy jsme zahladili. Možná bylo zbabělí utéct, ale... lepší řešení se nenaskytlo.

Jednoho dne se ale vrátíme. Chytřejší, silnější a připravení. Do té doby se budeme skrývat. Ale není to navždy. Pořád tady budeme. Ten člověk, co nám tohle všechno dělal se z toho jen tak nedostane. Bude litovat, že si vybral nás. Jednoho dne ano. Prozatím...
До свидания

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Servus✌️ toto je oficiálně poslední kapitola. Kdo by se ptal, proč zrovna Johanka tak... neptejte se prosím. Je to založené na jednom příběhu ( _ta_verunaaa_ ví). Hej já vím, že je ten příběh cringe Ok? Je to ta největší slátanina co existuje, takže to prosím berte s hodně velkou nadsázkou. Prostě jsem počítala s tím, že to bude debilní.

Poděkování:
Moc děkuju Vevu a Lence. Neskutečná podpora.
Dále se chci omluvit všem, co z tohoto příběhu mají nějaké zdravotní následky. Ať už psychické nebo fyzické, protože si řekli, že je lepší se podřezat než číst tento příběh.
A velké dík patří všem, co tuto knížku četli a neskončili na psychiatrii nebo v nemocnici. Pokud vás to bavilo, tak jsem neskutečně ráda. Pokud vám to přišlo cringe (ten člověk ví) tak... ok. Nic s tím neudělám a já si uvědomuji, že je to plné chyb.
Ještě jednou velké díky
G🖤✨