15. Horse hunger games

Sklizeň

Teď jedu na koni jediná. Loni byl bratr ještě se mnou, ale už jde pěšky. Kdysi, ještě před rokem, by jel i kdyby už nebyl na řadě, na koni. Jenže loni nějaký chytrý koník skoro zašlápl mírotvorce, a jiný mu ohodil koblížkami uniformu. Víte jak to myslím. Takže už na koních jedou jenom potencionální splátci. Pobídnu Núbii do kroku a zařadím se do hloučku čtrnáctiletých. Téměř všichni sedí na shagyách. Ale Nubinka je jediná pstružka. Rychle ji poplácám po krku, když naši dva vítězové, Matthew Aberthy a Jennifer Crayová vystoupí na pódium. Znám Jenn moc dobře, vždyť vyhrála 12. Hunger games  Jezdí na koni Cordino. Ano, Cordino. Totiž, někteří zazobaní Kapitolané si pořizují klony svých oblíbených koní. Dělají to i někteří vítězové, a když Jenn zjistila, že může Cordina mít znovu, neváhala ani chvilinku. Přichází sem nechutně nalíčená ženská z Kapitolu, v růžových šatech. Jmenuje se Siasi a nikdo ji nemá rád. Chvíli něco mele, pak ji nahradí starosta, taky chvíli něco mele a pak jí opět dává volnou ruku. Dramaticky dlouho hrabe v kouli, a všechny dívky se klepají strachy. "A za děvčata to je... Charlotte Pack a Núbie." To jsem asi já. Ne! Já tam nechci!  Vyděšeně a vyklepaně jsem pobídla Nubinku do kroku. Všichni mi dělají místo, dívky šťastně vydechují.

"Ahoj, kolik ti je? A tvé kobylce?" ptá se afektovaně Siasu. "Mně je 14 a Nubince 7. " Žena přikýne, ovšem nejspíš už to stihla zapomenout. ,,A teď," dramaticky se odmlčí, s rukou v kouli, "pánové. Chlapeckým splátcem se stává:.. John Brown a Korok." Znám toho kluka dobře. Jak by taky ne, když je na celé škole nejoblíbenější kluk. Ovšem jeho koně znám ještě lépe. Sama jsem byla u jeho porodu.Je to velký pěkný ryzák. "Kolik ti je? A tvému koníkovi?" ptá se opět žena. ,,Mě je 17 a Korovi 10," ozývá se.

Pak naše koně zavedli do nějaké stáje v soudní budově a nás do místnosti, kde se můžeme  rozloučit s rodinou. Dveře se otvírají a máma mě objímá. "Vrať se, prosím." "Zkusím to." "Neboj Char. Jsi chytrá, a s Nubií si skvěle rozumíš. " Snaží se mě utěšit táta. Pak mi něco vtiskne do rukou. Kouknu na to, a zjistím, že to jsou žíně z hřívy vraníka. Tázavě se na tátu podívám. "To jsou žíně mého oblíbeného koně.Byl to můj hřebec na hunger games. Umřel, když mi bylo 20. Chci, abys je měla v aréně. Aby jsi si pamatovala, že tě máme rádi."No bezva. Přesně to jsem potřebovala. Abych brečela. Pak všechny odvádějí pryč.