XV

11 2 0
                                    

*Ashley's POV*

Když jsem otevřela oči, oslepilo mě bílé světlo. Párkrát jsem zamrkala a podívala se kolem sebe. Neznala jsem to tu. Kde to jsem? Stěny v místnosti byly natřeny béžovou barvou a dvojlůžková postel byla bíle povlečena. A tím to končilo. Nic jiného v pokoji nebylo. Pouze jedno krémové křeslo u postele a dveře na protější straně. Pokusila jsem se posadit. Dobrá, byl to hloupý nápad. Bolestná agónie pohltila mé tělo. Jako na zavolanou se dveře otevřely a do místnosti vešla Taylor. ,,Ash! Jsi vzhůru!" zaradovala se má přítelkyně. Posadila se do křesla u postele a modré vlasy ji při tom spadly do obličeje. ,,Jak se cítíš?" přejela po mně pohledem. ,,Řekla bych, že lépe než předtím," mírně jsem se pousmála. 

,,To nejspíš ano."

,,Dopadla jsem velmi špatně?"

,,Ty si nic nepamatuješ?"

Zavrtěla jsem hlavou.

,,Víš... kdyby jsme nesehnali doktora, zemřela by jsi..." odmlčela se Taylor.

Skoro jsem nedýchala. Mohla jsem zemřít. A Liame... 

,,Kde je Liame?" zeptala jsem se a přes všechnu tu agónii se posadila.

,,V práci. Ash, měla by jsi ležet a nestresovat se!" postavila se.

,,Ví o tom? Ví, že jsem málem zemřela kvůli vlastní pýše?"

Zaváhala. Nevěděla co říct. A v tu chvíli jsem si uvědomila, že to vše je zbytečné. Nikdy mě nebude milovat. Ať se budu snažit jakkoliv. A i přes to, že ten večer zůstal u mě v pokoji... Nic to neznamenalo... Alespoň ne pro něj. Srdce jako by se mi rozlomilo na miliony kousků. Do očí se mi nahnaly slzy. Vždyť mi řekl, že mě miluje... Tak proč mi lhal?!

,,Ashley?'' přistoupila ke mně Taylor. Já jsem pouze odhrnula peřinu. Naskytl se mi pohled na potlučené tělo. A zlomená žebra. To vysvětluje ten problém s dýcháním. Pomalu jsem se postavila. Celé tělo bylo proti, ale ta bolest šla snést. Taylor se mě nesnažila zastavit a za to jsem ji byla vděčná. ,,Kde to jsme?" zeptala jsem se a udělala pomalý krok ke dveřím. ,,V našem sídle, kam jezdíme za odpočinkem. Strávíme tu 2 týdny, pak se koná mafiánský ples, kde se musíme ukázat. Je to každoroční tradice. A připomenutí naší moci," vysvětlila mi. Kývla jsem jejím směrem a vyšla z místnosti. Kam mám namířeno, to netuším. Ale potřebuji na čerstvý vzduch. 

*Taylor's POV*

Sešla jsem po dřevěných schodech do kuchyně, kde jsem potkala Curta. ,,Ahoj," pozdravila jsem blonďáka. ,,Ahoj T," oplatil mi pozdrav a nalil mi také panáka. Posadila jsem se naproti němu a děkovně na něj kývla. ,,Už je vzhůru?" zeptal se. 

,,Ano. Dokonce může chodit, ačkoliv jí to dělá obtíž."

 ,,Ty jsi ji dovolila opustit postel?" zdvihl obočí.

,,Nejsem její opatrovnice. Je dospělá."

,,Hm."

,,Liame je idiot," řekla jsem po chvíli.

,,To už dávno víme, ne?"

,,To ano. Ale... Ashley ho miluje. A on miluje ji. Nejspíš. Díval se na ni tak. Jenže známe Liama. Nedává nic najevo. Mám strach, že tím Ashley ničí. Vlastně si tím jsem jistá, dnes mi to potvrdila..."

,,Co se stalo?" zpozorněl.

,,Ptala se mě na něj. Jestli ví o tom, co se stalo. A já kráva zaváhala. Nevěděla jsem, co jsem měla říct. Zda ji říct pravdu nebo lhát."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 01, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Dvě strany - pozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat