Dvě strany - pozastaveno

III

*Navazuje na předchozí část*

,,Co tady děláš?! Nebudu se tě ptát 10x!'' Začal na mě znova křičet. ,,Já-.'' Ukončila jsem svojí snahu něco říct. Z toho jsem se nemohla vymluvit. Začal se ke mně přibližovat. Začala jsem couvat, dokud jsem nenarazila do zdi. No do háje. Přiblížil se ke mně co nejblíže to šlo tak, že by se mezi nás nevlezlo ani blbé jablko. Cítila jsem jeho dech na mém krku. Díval se mi celou dobu do očí. Utápěla jsem se v nich. Utápěla jsem se v té zlosti. ,,Už nikdy-. Už nikdy nevejdeš do mého pokoje bez mého svolení. Nikdo ti neublíží. Když budeš dodržovat pravidla.'' Řekl naštvaně, až mě z toho zamrazilo v zádech. Rychle jsem se kolem něho prosmekla a utekla do svého pokoje, kde jsem se zavřela. ,,Neměla jsem tam chodit.'' Říkala jsem si v hlavě. Aspoň bych se nemusela trápit tím, že o mně ví skoro vše. Přešla jsem k oknu a zadívala se na západ slunce. Hledají mě? Mají už nějaké stopy? Jak to zvládá rodina? Charlotte?

***********

Probudila jsem se s bolestí hlavy a neměla pojem o čase. Slunce už zdobilo modrou oblohu. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Na umyvadle jsem našla růžovou hygienickou taštičku, kterou jsem předtím neviděla. Přešla jsem k umyvadlu se zrcadlem a otevřela taštičku. Bylo v ní různé líčení včetně mé oblíbené rtěnky a řasenky. Nemůžu se divit, když o mně ví snad všechno! Umyla jsem si obličej, vyčistila zuby a namalovala se. Ze skříně jsem vytáhla černé legíny a růžový crop top. Otevřela jsem pomalu dveře od pokoje a šla do kuchyně se najíst. Z obýváku jsem ovšem uslyšela hlasy. Když jsem se přibližovala k obývacímu pokoji, rozpoznala jsem hlas Liama a Noaha, ale také jsem zaslechla dva cizí hlasy, jenž jeden patřil ženě. Neměli dnes náhodou přijet ti sourozenci? To jsou nejspíš oni.. Chtěla jsem odejít zpátky nahoru, když Noah promluvil. ,,Ashley, zrovna jsem pro tebe chtěl jít. Oběd bude za 5 minut na stole." A sakra. Teď už z toho nevycouvám. ,,Jo, dobře. Dobrý den." Pozdravila jsem malou brunetu a jejího mnohem vyššího bratra. Hned na první pohled jsem si všimla stejně modrých očí a rysů v obličeji. ,,Ahoj, já jsem Amy a tohle je můj bratr Benny." Usmála se na mě brunetka. ,,Já jsem Ashley, těší mě." Nemůžu stokrát říct, že je ráda poznávám, ale třeba budou v pohodě. Třeba mi pomůžou se odtud dostat. ,,Nápodobně." Usmál se blonďák a věnoval mi pohled. Byl dokonalou ukázkou vysněného kluka podle Charlotte. Charlotte... Doufám, že je v pořádku. Že jsou všichni v pořádku. Musím se odsud co nejrychleji dostat. ,,Co se ti honí hlavou?" Promluvil poprvé za celou dobu Liame. ,,Nic.'' Odvětila jsem prostě a šla si sednout ke stolu do jídelny. Po chvilce si naproti mně sedl Benny s Amy a vedle mě se posadil Noah. V čele stolu byl samozřejmě Liame. ,,Řekni Ash, máš nějaké záliby?'' Zeptala se Amy, aby ukončila trapné ticho v místnosti. ,,Měla jsem.'' Sklopila jsem pohled a hrála si s příborem v ruce. ,,Měla?'' ,,Ano. Když jsem vedla NORMÁLNÍ život.'' Odsekla jsem s ostnem v hlase. ,,To by stačilo!'' Okřikl mě Liame a bouchl do stolu. Že by o tom jejich kamarádi nevěděli? ,,Liame? Myslel jsem, že jsi s tím skončil..'' Zašeptal blonďák sedící naproti mně. Už mě nijak nevyvedl z míry fakt, že tu kdysi byly jiné dívky. Co mě ale děsilo byla představa nad tím, co se jim stalo a kde skončily. ,,Tady o tom mluvit nebudeme.'' Řekl se smrtícím klidem Liame. ,,To teda budeme! Něco jsi slíbil u všech čertů! Jsi stejný jako tvůj otec!'' Začala Amy po Liamovi křičet. ,,Tak a dost!'' Zakřičel Liame a vstal od stolu. ,,Utíkáš, jako tvůj otec? Protože nedokážeš ustát realitu? Jsi zbabělec!''  ,,Nikdy. Už nikdy, mě nepřirovnávej k otci! Nic nevíš!'' Otočil se a odešel. ,,Vím více věcí, než si myslíš!'' Zakřičela na něj naposled. V hlavě mi přibylo spousta nových otázek. Jeho otec... Taky unášel dívky? Co byl zač? Až teď mi to došlo.. ,,Ash, jsi v pořádku? Jsi celá bledá.'' Promluvil ke mně Noah. ,,Vy-vy jste součástí mafie..'' Vykoktala jsem se strachem v hlase. ,,Ash, je to složité.'' Řekl nervózně Noah. ,,Nemám chuť, jdu do pokoje.'' Řekla jsem s prázdným výrazem a odešla nahoru do svého pokoje. Tam jsem se zamkla a svezla se po dveřích k zemi.

To nemůže být možné. Musí to být noční můra. Proč by mě unášela mafie? Co se mnou mají v plánu? Budou mě mučit? Zastřelí mě? A co se stalo těm předchozím? Pomůžou mi Amy s Bennem? Uvidím znova svojí rodinu? Své přátele? Už jsem to neudržela a rozbrečela se. Po chvilce někdo zaklepal. ,,Ash? Jsi v pořádku?'' Uslyšela jsem dívčí hlas zpoza dveří. Otřela jsem si slzy rukávem a vstala. Pomalu jsem odemkla dveře a pustila malou brunetku dovnitř. Poté jsem za ní dveře zavřela. Amy přešla doprostřed pokoje. ,,Je mi to líto.'' Řekla po chvilce ticha. ,,Proč tady jsem?'' Ignorovala jsem předchozí větu. ,,Nemám nejmenší tušení.. Ale zjistím to.'' Pousmála se na mě mírně. ,,Chci domů! Proč mi nemůžeš pomoc se dostat domů?'' Začala jsem hysterčit. ,,Protože to nejde.. Pomohla bych ti.. Ale věřím Liamovi, že v tom nemá ruce.'' ,,A co já s tím? Co po mně chceš? Ať jsem na něj milá?! Kdyby chtěl, tak mě může poslat domů!'' Začala jsem na Amy řvát. ,,Není to tak lehké.. Vím jak se cítíš a chápu tvé chov-'' ,,Nevíš jak se cítím! Tebe snad unesli se zjištěním že tebe a tvoji rodnou zemi dělí velká louže a už nejspíš nikdy neuvidíš svojí rodinu a své přátele? Ty snad víš, jaký to je pocit, když nevíš co s tebou bude? Jestli tě zabijí, budou mučit nebo něco horšího?'' Neudržela jsem slzy. ,,To ne, ale umím se vžít do tvé situace.'' ,,To se ale vůbec nepodobá tomu, co prožívám!'' ,,Ashley.. Nemůžu ti s tímhle pomoc, ale můžeme být aspoň kamarádky, když budeš chtít.'' ,,Mojí kamarádkou byla Charlotte, kterou už možná nikdy neuvidím!'' ,,Kdyby sis to rozmyslela, tak řekni..'' Sklopila pohled a odešla z pokoje. Výborně, takže Amy s Bennem mi nepomůžou.. Co jsem si mohla myslet.. Kéž by to byla pouze noční můra.. Já se probudila ve svém pokoji a vše by bylo jak má být.. A zhroutila se do postele.

*Benny POV*

Vešel jsem do kanceláře v druhém patře a zavřel za sebou dveře. ,,Kdybych věděl, že jsi se k tomu zase vrátil, nikdy bych do tohohle prokletého baráku nevešel.'' Řekl jsem a probodával pohledem postavu stojící před oknem do zahrady. ,,Já ji neunesl.'' Prohlásil se žalem v hlase a vypil obsah skleničky. Otočil se ke mně čelem a přešel ke stolu. Sledoval jsem, jak nalévá hnědou tekutinu do své sklenice a následovně do druhé. Bez váhání jsem přešel ke stolu a vzal si sklenici s whisky. ,,Tak proč tu je, když tu je nedobrovolně?'' ,,James mi ji dovedl. Na přání otce.'' Zadíval se na obsah sklenky. ,,Vždyť tvůj otec je po smrti.'' Zamračil jsem se. ,,To ano, ale vyhlídl ji před svojí smrtí. Prý tradice..'' ,,Vždyť jsi mu jasně dal najevo, že s tou pitomou tradicí pokračovat nebudeš!'' Naštval jsem se. ,,Nikdy mě neposlouchal.'' Pravil do prázdna a napil se. ,,Kéž bych měl tu příležitost, ho zabít.'' Kopl jsem do sebe hořkou tekutinu. ,,Už víš, kdo ho zabil?'' Zeptal jsem se po chvíli. ,,Ne. A už se o to dál zajímat nebudu, je mi to ukradený, je dobře, že ten hajzl chcípl.'' ,,Dobře, už se o tom nebudeme bavit. Ale co bude s Ashley?'' ,,Já-Já nevím. Nemám nejmenší tušení. Domů jí vrátit nemůžu.'' ,,Ale Georgovi ji nedáš, že ne?'' ,,Nikdy, to si nezaslouží. To konec konců žádná, co skončí v jeho rukách.'' ,,To teda ne. Jo a Russel by se s tebou chtěl vidět. Má prý nabídku, která se neodmítá.'' Vzpomněl jsem si na ranní telefonát. ,,Dobře, tak ať se staví příští týden, jak se mu to bude hodit.'' ,,Dám mu vědět.'' 

*Ashley POV*

Neměla jsem vůbec pojem o čase. Slunce pořád bylo na obzoru, takže jsem aspoň neprospala celé odpoledne. Mé břicho si žádalo pozornost a tak jsem šla do kuchyně si vzít něco k jídlu. V lednici jsem našla lasagne, které jsem si ohřála v mikrovlnné troubě. Šla jsem se s jídlem na talíři posadit do jídelny, kde jsem nebyla sama. Společnost mi dělala Amy, která psala cosi do svého počítače a za celou dobu mi věnovala pouze jeden krátký pohled. Když jsem dojedla poslední sousto, proťala jsem to nekonečné ticho v místnosti. ,,Jak se tady dá zabavit?'' Podívala jsem se na brunetku. Ta mi pohled věnovala a zaklapla notebook. ,,Co tě jen napadne.'' Zašklebila se na mě.