Osoba stojící naproti mně se ani nehnula. Byla ženské atletické postavy. Vlasy měla schované pod černou kuklou. ,,Kdo sakra jste?" pozvedla jsem nůž. ,,Je to pravda. Žiješ," vydechla po chvíli a koulela na mě oči. V tu chvíli mi došlo, že je všechno v háji. Znáte ten pocit, když se vám všechno, co jste vybudovali rozpadá pod rukama? ,,Nevím, o čem to mluvíš," zalhala jsem. ,,Ale ano, víš. Jsi to ty. Měli pravdu," dořekla a začala utíkat. Já se okamžitě rozběhla za ní. ,,Stůj!" řvala jsem po neznámé ženě. Když probíhala rozbitým oknem, otočila se a zastavila. Já jsem zastavila kousek před ní a snažila se popadnout dech. Sklo zapraskalo pod mojí podrážkou. ,,Kdo měl pravdu?" položila jsem mezi nádechy otázku. ,,Někdo, kdo tvůj život využije v prospěch. A následovné zneškodnění," řekla bez špetky citu. ,,Ti, co zabili Benna a jdou po Liamovy?" srdce mi splašeně tlouklo. Přikývla. ,,Prosím... Prosím, nepotvrzuj jim, že jsem na živu. Řekni cokoliv. Řekni, že tu nikdo nebyl. Nebo že to bylo příliš riskantní, nebo-" prosila jsem skoro na kolenou, když mě zastavila. ,,Když si to přeješ, tak budiž. Ale na plese to stejně zjistí. Víc času pro tebe získat nemohu. Ber to jako splacení dluhu vůči tvé rodině." Jakmile to dořekla, proklouzla do hluboké tmy za oknem. Nebo spíše za bývalým oknem. Až teď jsem pocítila silnější závan větru, který způsobil moji náhlou husinu. Všechno je v háji. Celý můj život. Celý můj nový život. Buď se můžu pokusit zabránit mé účasti na tom plesu, o kterém se neznámá zmínila nebo všem říct pravdu. Jenže když jim řeknu pravdu, tak se všechno opět pokazí. A nebo jim budu lhát do té doby, dokud na to nepřijdou. Spadla jsem na kolena a kůží mi projely střepy z rozbitého okna. Každá možnost vedla ke zkáze. Pomalu jsem zvedla zrak ke hvězdám na noční obloze. Před očima se mi opět vybavil ten osudový moment.
Všude byla krev. Nikdo neodpovídal na mé volání o pomoc. Mezi dveřmi se objevila postava v černém. V pravé ruce pistole, v levé nůž. Osud, co měl potkat i mě. I přes své zkamenělé nohy jsem dala na poslední radu, kterou jsem si vzala k srdci. ,,Ať se stane cokoliv, utíkej. Běž a neohlížej se. Utíkej i přesto, že už nebudeš moc. I přes bolest po celém těle. I přes neschopnost jakéhokoliv nádechu. Prostě běž, ano?" Prudce jsem se zvedla na nohy a běžela zadním vchodem do hustého lesa. Běžela jsem minuty. Hodiny. Když byl měsíc vysoko na obloze, podlomily se mi nohy. Marně jsem lapala po dechu. Byla jsem dehydratovaná a potřebovala jsem jídlo. Snažila jsem se zklidnit svůj dech a instinktivně se ohlédla kolem. Pravděpodobně už to vzdal. Kdo by taky ne. Jsem uprostřed nekonečného lesa daleko od civilizace. I přes každodenní běhaní jsem doběhla tak daleko, že jsem neznala cestu zpět. Pravděpodobně zemřu na nedostatek živin, pokud mě nesežere divoká zvěř. Po několika minutách jsem konečně zklidnila svůj dech.
Několikrát jsem zamrkala, abych zahnala vzpomínku pryč. Byl to nejhorší den mého života. A stále je... Je až sarkasticky vtipné, jak vám jeden den může změnit celý život. V mém případě zničit. ,,Přesto tady stojím a mám ten pocit znova. Pocit, kdy se mi vše rozpadá pod nohama," pomyslela jsem si. Co dělám špatně? Jediné, co chci, je žít co nejnormálnější život, který je možný. Ale ten se pro mě uzavřel už při mém narození. A já nemůžu dále předstírat, že je všechno v pořádku. Zahnala jsem slzy a sebejistě se postavila. Po cestě do herny jsem přemýšlela nad nejvhodnějším scénářem, který ráno řeknu Noahovi. O jakém plese vůbec mluvila? Budu se ho muset účastnit? No, teď se tím nebudu zabývat. Mám spoustu volného času, když teď Liame odjel. Liame... Miluju ho, ale zároveň nenávidím. Proč mi vyznal lásku před svým odjezdem? Proč mě nechal v pocitu, že mě miluje, když věděl, že odjede?! Po tváři mi sklouzla slza. Hbitým pohybem jsem jí setřela rukou, která se před pár hodinami dotýkala toho proklatého božského těla. Pro dnešek už bylo dost pláče. Mnoho slz, které prozrazovali mé slabiny. A teď, když poslední člověk, co mě mohl ochránit odjel, se musím postavit na vlastní nohy. Do sklenky jsem si nalila hořkou tekutinu a vypila ji.
ČTEŠ
Dvě strany - pozastaveno
RomanceAshley žila docela normální život. Ten se jí otočil na ruby, když ji unesl nejvýše postavený muž v temném světě, kde musí bojovat za svůj život. Ashley ale ani zdaleka není tím, za koho jí mají. Při setkání se svým nepřítelem bude nucená se vzdát vš...