Dvě strany - pozastaveno

X

Postavila jsem se i se svým drinkem k baru v herně. ,,Proč ženy jako jste Vy, musí být vždy tak nedostupné a panovačné?'' Přejel svojí rukou po mých zádech neznámý muž. ,,Protože jsme na vyšší úrovni než muži jako jste Vy.'' Odstrčila jsem jeho ruku. ,,Copak se Vám to nelíbí?'' Ušklíbl se. ,,Budete se divit, ale ne. Takže vypadněte.'' Snažila jsem se ho odstrčit ale marně. Chytil mě silně za zápěstí, když v tom se za námi ozval mně velmi známý hlas. ,,Neslyšel jste dámu?'' Ulevilo se mi, když jsem za neznámým mužem viděla Noaha. ,,Najdi si jiné místo.'' Nevěnoval Noahovi cizinec pozornost. ,,Měl jsi na výběr.'' Vzal neznámého chlapa za krk a odtrhl ho ode mě. Děkovně jsem se na něj usmála a promnula si bolavé zápěstí. Lidi v téhle branži mají opravdu sílu... Noah vyhodil toho muže z herny a spěšně ke mně přišel. ,,Není ti nic?'' Zeptal se s ustaraným výrazem. ,,Ne, není. Děkuju za záchranu.'' Pousmála jsem se. ,,Příště na ně buď více ostrá. Spousta chlapů si myslí, že si můžou vzít kohokoliv budou chtít.'' Pronesl se znechucením v hlase. ,,Aspoň že ty takový nejsi.'' ,,Příště tě budu více hlídat.'' Slíbil mi. ,,Nejsem žádná princezna ve věži.'' Opřela jsem se o bar. ,,Ve věži ne.'' Ušklíbl se a já se na něj zamračila. ,,Kde je Amy?'' Zeptala jsem se. ,,Baví se s hosty. Neboj, bude v pořádku. Umí se o sebe postarat.'' Ujistil mě. Můj pohled sklouzl k jeho rtům. Nevím jestli za mě jednal alkohol nebo čistá vášeň, když jsem se k němu naklonila, chytla ho kolem krku a přitiskla své rty k jeho. Noah mi polibek oplatil a chytil mě kolem pasu. 

 *Liame POV*

Schůzka s Jamesem skončila rychleji než jsem předpokládal. A taky dobře skončila. Rozhodl jsem se ještě dnes odletět zpátky, protože mě v Miláně nic nezajímalo. Vystoupil jsem z černého SUV a vyšel schůdky do soukromého tryskáče. Posadil jsem se k oknu a vytáhl z vnitřní strany saka mobil.

Liame: Doufám, že jste to tam nepodpálili.

Noah: Vždyť mě znáš.

Amy: No právě.

Liame: Am, dohlédni na ně prosím.

Amy: Jasně, lepší chůvu přece nemáte.

Noah: Nejsme malé děti.

Amy: Minimálně chováním jsi jak pětileté dítě.

Noah: Drzost.

Liame: Uvidíme se doma, děcka.

Zasmál jsem se do telefonu a založil ho zpátky do náprsní kapsy. Měli jsme letět 5 hodin, tak jsem se pokusil usnout. Jakmile jsem ale zavřel oči, uviděl jsem před sebou blondýnku, která se na mě zářivě usmívala. Co asi teď dělá? Neměl jsem jí opustit. Neměl jsem se k ní tak chovat. Jsem idiot. Je možné, že by mě mohla milovat? Nestvůru jako jsem já? A proč se s osudem smířila tak rychle? Musí to mít nějaký důvod, nebo ne? Opřel jsem si hlavu a díval se z okna.

***

Stál jsem na příjezdové cestě a myslel, že někoho zabiju. Ne myslel, věděl. Všude stála auta, která mi byla známá i neznámá. Z domu se ozýval hlas lidí a hlasitá hudba. Ani ne den. Člověk na chvíli odletí a oni v jeho domě uspořádají párty! Ještě když tam je Ashley! Zuřivě jsem otevřel dveře a na mě se upřelo hned několik pohledů. Rázně jsem si to vykročil do kuchyně a pátral po Noahovi a Ashley. Kuchyně byla plná lidí, mezi kterými stála Amy a povídala si se skupinkou lidí. Vytřeštila na mě oči jakmile mě viděla, spěšně se omluvila hostům a utíkala za mnou. Já už si to směřoval do herny. Amy na mě marně křičela a snažila se mě zastavit. Procházel jsem chodbou suterénu, když v tom jakoby mě někdo udeřil pěstí. Stál jsem na prahu dveří do herny a viděl, jak Ashley líbá Noaha. ,,A do háje.'' Uslyšel jsem Amy, která stála za mnou. Měl jsem být na jeho místě já. Neměl jsem se chovat jako idiot. Neměl jsem na nic čekat, když bylo očividné, že ke mně chová hlubší city. Hlubší city... Chovala je k Noahovi? Milovala ho? Byl jsem naštvaný na ně, nebo na sebe? Hlavou se mi honilo milion myšlenek a mé srdce pukalo žalem. Ashley se otočila mým směrem a zkameněla. 

*Ashley POV*

Povědomí mi řeklo, že je něco špatně. Odklonila jsem se od Noaha a ztuhla. Srdce mi vynechalo úder a já zapomněla dýchat. Vrátil se. Vrátil se tak brzo. Dívala jsem se do jeho očích a viděla v nich bolest, nenávist a smutek. Vždyť ke mně nic necítil a byla jsem mu lhostejná, nebo jsem se mýlila? ,,Liame.'' Vydechla jsem. Liame se prudce otočil a odešel do přízemí. Chvíli na to všichni odešli a v domě jsme zůstali jen já, Noah, Amy a Liame. Tohle nedopadne dobře. Seděli jsme na gauči v obýváku a čekali, než Liame vyjde ze své pracovny. Atmosféra kolem byla napjatá a ve vile bylo hrobové ticho. Po nekonečně dlouhých minutách jsem zaslechla cvaknutí kliky a následně kroky. ,,Jeden den.'' Pronesl smrtelně klidným tónem. ,,Jeden den a vy uspořádáte párty v mém domě, bez mého vědomí!'' Zvýšil hlas. ,,Liame, vysvětlíme t-.'' Snažila se ho Amy uklidnit ale on ji přerušil. ,,Na co jste mysleli?! Máme tady mrtvou pohřešovanou dívku, která se oblékla jako děvka a vy sem pozvete několik desítek lidí. Jste normální?!'' ,,To oblečení jsem jí dala já.'' Vyjela po něm Am. ,,A je mi jedno, jestli je pohřešovaná, nebo není. To jí budeme schovávat celý život? Ne. A tu párty jsme uspořádali proto, aby jsme získali nějaké užitečné informace.'' Postavila se naproti Liamovi a dívala se mu do očí. Spousta lidí by v tuhle chvíli utíkalo míle daleko, ona ovšem neuhýbala pohledem. ,,A získali?'' Uklidnil se po chvíli Liame. ,,Přerušil jsi mě.'' Odvětila Amy. O mně a Noahovi se nezmínil. A bylo to tak dobře. Chtěla jsem mu něco říct na jeho komentář vůči mého oblečení, ale radši jsem zůstala zticha. Liame se odmlčel. ,,Jeď domů Am. A vezmi sebou i Noaha.'' Promluvil po chvíli. ,,A to proč?'' Vstala jsem z gauče. ,,Co máš zase za problém? Tak jsem ho políbila. No a co. Může ti to být jedno, tak jako jsem ti byla ukradená do teď.'' Vyjela jsem na Liama a Noahovi ztuhly svaly. I Amy byla překvapená. ,,Asi zapomínáš, kdo je pán tohohle domu a celé mafie!'' Zvýšil na mě Liame hlas, ale já se jen postavila naproti němu. ,,Je mi jedno, kdo jsi. Jsi sebestředný sobec a zrůda. Vůbec se nedivím, že jsi zůstal sám. Že tě nikdo nemiluje. Nic z toho by jsi nedokázal, kdyby jsi to nezdědil. Tohle je realita.'' Řekla jsem bez špetky citu. Liame ztuhl a Noah vyčkával, co se bude dít. ,,Ashley spí u mě. Vy dva si to tady vyříkejte, nebo ten barák podpalte, je mi to fuk. Nebudu nadále skákat jak ty pískáš, Liame.'' Vzala mě Amy za ruku a šla semnou pryč.

***