Denča se ráno probudila. Hodila si sprchu, vyčistila zuby a nakonec se vydala do jídelny.
Vstala docela brzo a tak tam byla sama. Bylo jí to jedno. Veděla, že už stejně celý nároďák ví o tom co se stalo. O tom jak jí trenér něco sliboval a nakonec nic z toho.
Možná udělala chybu, že Pářovi všechno řekla, ale komu se tady svěřit? Pářa byl jediný s kým se dalo mluvit. Nejradši by se svěřila Hugovi, ale ten jí nesnášel a každý to tady věděl.
,,Můžu si přisednout?" Vytrhl jí z přemýšlení hlas. Nemusela ani zvedat hlavu, bylo jí hned jasný kdo to je.
,,Jestli ti to pomůže," zamumlala.
,,Neměl bych tu s tebou sedět, ale Pářa mi včera všechno řekl."
,,A ty jsi se mi přišel vysmát že?"
,,Vůbec," naznal. ,,Jen že Pářa už vymýšlí plán jak tě k nám dostat a tak by ho zajímalo, zda stále fotíš."
,,Možná, ale co to má společného s hokejem?" Zajímala se.
,,To teď neřeš, ale buď prosím připravená. Když něco přijde, bude to v tu dobu, kdy to budeš nejméně očekávat," řekl.
,,Když myslíš," pokrčila rameny dívka, zvedla se od stolu a pomalu odešla pryč.
Hugo tak zůstal u stolu sám. Byl rád, že dívce může připravit tak skvělé překvapení. A zároveň byl rád, že dívka vůbec netuší, že by za tím vším mohl stát on.
xxx
Jak se vám příběh zatím líbí?
ČTEŠ
Bublina
FanfictionMistrovství světa U20 v Kanadě ,,Jsi si jistý, že ti tohle všechno za to stojí? Ohrožuješ svojí kariéru Hugo," řekl Myšak, kapitán týmu. ,,Jestli to nezkusím, budu se akorát trápit. Možná zahazuji to na čem mi záleží, ale v tento moment mi záleži na...