26.kapitola

459 21 0
                                    

Dívku ze všeho přemýšlení vytrhla něčí ruka, která jí mávala před obličejem.

,,Jsi v pohodě? Pár minut už na tebe mluvím," usmál se Míňa.

,,Asi jo, nevím," zamumlala dívka a hlavu sklopila zpět k talíři.

,,Vypadáš unaveně," zamumlal. ,,Spala jsi vůbec?"

,,Vlastně ani moc ne. Měla jsem hlavu plnou myšlenek a když nad něčím přemýšlím, jsem zracená," zašeptala.

,,Nad čím jsi přemýšlela? Stalo se něco mezi tebou s Hugem?"

Denča se na něj jen podívala. Bylo divný jak se vždy všechno rychle roznese. Zajímavé bylo, že se ještě neroznesla ta včerejší hádka

,,Pohádala jsem se s Hugem, včera večer. Bylo to kvůli takové prkotině a on se sbalil a jednoduše odešel," vysvětlila.

Míňa nic neříkal, jen na ní koukal a nakonec jí lehce pohladil po ruce.

,,Kdyby jsi večer měla chuť a náladu, tak jsem sem propašoval víno," mrkl.

,,Dnes hrajete," zamumlala dívka.

,,Vím, taky jsem myslel po zápase," usmál se. ,,Můžeme probrat všechno, od Huga až po tvůj nudný život."

,,Uvidíme jak to bude s časem, ale beru na vědomí," zamumlala a zvedla se od stolu.

Vydala se na pokoj, kde ještě upravila fotky, které nestihla upravit včera. Pak se oblékla a chodbou se vydala před hotel k autobusu. Když vlezla dovnitř z hluboka se nadechla. Jediné místo které v autobuse zbylo, bylo vedle Huga.

Sedla si k němu a chtěla něco říct, už se nadechovala, ale chlapec ji rychle umlčel.

,,Teď prosím nic neřikej, chci se soustředit na zápas."

,,Dobře," zašeptala a podívala se na sedadlo vedle. Míňa se na ní mile usmál, ona to oplatila a pak se projistotu věnovala cestě.

BublinaKde žijí příběhy. Začni objevovat