,,Hodně štěstí," řekla Hugovi a pořádně ho objala.
,,Budeme ho potřebovat," usmál se a líbnul dívku do vlasů.
,,Proti Kanadě určitě, ale věřím, že to zvládnete," usmála se a dlouze ho políbila.
A to byl poslední polibek, který od chlapce dostala.
Zápas prohráli a zklamaný obličeje všech českých hráčů, bylo k nevydržení.
I dívce steklo pár slz, protože ti kluci na to měli. Mohli vyhrát, ale nepadali góly.
Všichni na tom byli velice špatně a proto se je rozhodla moc neoslovovat.
Večer na pokoji, ležela v posteli a prohlížela si všechny fotky. Od začátku až do konce. Věděla, že nic takoveho se jí v životě už nestane.
I když chlapci prohráli, užila si to na maximum.
Splnili se jí sny.
Bohužel to samé se nedalo říct na druhé straně.
,,Nechápu to, měli jsme na tu placku," zařval Hugo a ve vztaku bouchl do zdi.
,,Uklidni se brácho, všechny nás to sere," zamumlal Myšák, který měl stále červené oči od pláče.
,,Mám se uklidnit? Bylo to moje poslední mistrovství a já se ho rozhodl vyhrát. Já už to nikdy nezažiju. Nikdy."
,,Ale no tak, stávají se i horší věci," řekl.
,,Všichni na nás spoléhali a my je zklamali. Opět se nám to nepovedlo. Něco je špatně," řekl a znova bouchl do zdi.
To už vyděsilo i dívku o pokoj vedle a tak rychle běžela na pokoj, kde chlapec bydlel.
Zaťukala a čekala až jí někdo otevře.
Po chvilce se ozvalo cvaknutí zámku a naproti ní se objevil on. Objala ho, pevně.
,,Pojď ke mně prosím," zašeptala.
Chlapec přikývl a pomalu došel k ní do pokoje.
ČTEŠ
Bublina
FanfictionMistrovství světa U20 v Kanadě ,,Jsi si jistý, že ti tohle všechno za to stojí? Ohrožuješ svojí kariéru Hugo," řekl Myšak, kapitán týmu. ,,Jestli to nezkusím, budu se akorát trápit. Možná zahazuji to na čem mi záleží, ale v tento moment mi záleži na...