Bublina

2.kapitola

Dívka stála před stadionem a rozhlížela se na všechny strany. Už tam stála čtvrt hodiny a stále nikde nikdo. Už se to čekání rozhodla vzdát, když se vedle ní někdo objevil.

,,To by jste psala ty dopisy ohledně dobrovolničení?" Zeptal se jí nějaký chlápek.

,,Ano," usmála se a natáhla k němu ruku. ,,Jsem Denisa Veselková," představila se.

,,Dobře, moc se omlouvám za zpoždění, ale něco mi do toho vlezlo. Jestli jste to nevzdala a stále jste přesvědčená, že chcete dobrovolničit, následujte mě."

xxx

Seděli v úhledné kanceláři a vedli rozhovor, který se dělal s každým dobrovolníkem. Denča pečlivě odpovídala na každou otázku a doufala, že to vyjde. Nakonec vyplnila i dotazník, který si ten chlápek přečetl a zkontroloval.

,,Bohužel Vás musím zklamat. Nemáte žádný zkušenosti s médiama a zrovna to by se nám tu hodilo," zamumlal.

,,Jsem učenlivá, když mi to někdo ukáže, určitě to zvládnu," začala se hájit.

,,Bohužel," zakroutil hlavou a na chvíli se odmlčel. ,,Na to není čas, kdyby se pro vás něco našlo, ozveme se."

,,Dobře, děkuji moc," řekla dívka a opustila kancelář.

Když vylezla z arény, rozbrečela se. Začala konečně zase doufat, ale i tak to zase nevyšlo. Byla ztracená. Už nevěděla co bude dělat. Tak moc se věnovala svým myšlenkám, že si ani nevšimla chlapců, kteří ji míjeli.