Kamarádky na život a na smrt (FF-1D)

9. Kapitola- Šišky a diagnóza

*Pohled Chloe:

Po koncertu jsme si s tím klukem vyměnili čísla a v tom ruchu jsme se ani nestihli představit. Pak mi zavolal a domluvili jsme se na schůzce místo večeře na kterou mě původně pozval.

A teď tu sedím v kavárně a popíjím horkou čokoládu, kterou jsem si objednala. Ani nevím, jak se jmenuje…

Cinknutím se otevřou dveře a dovnitř vchází hnědovlasý kluk. To je on!

,,Ahoj já jsem Denis a ty musíš být…‘‘ představil se a natáhl ke mně ruku. Potřásla jsem s ní a řekla své jméno.

,,Chloe‘‘

,,Krásné jméno‘‘

,,Děkuju‘‘ zčervenala jsem se a odvrátila pohled do hrníčku se skoro vypitou čokoládou. Přisedl si a taky si objednal.

>>> 

,,A co tvoje rodina?‘‘ zeptal se, když už jsme prakticky neměli, co probírat.

,,Nó co by si chtěl slyšet?‘‘

,,Jak pracují tvoji rodiče, jestli máš sourozence a tak…‘‘

,,Mám dvě sestry a...‘‘ nad vzpomínkou na Vanessu jsem se zamračila, ale pokračovala jsem dál. ,,-a rodiče vlastní velkou firmu a ještě máme psa‘‘

Zasmál se. Má krásný smích jako Louis. Louis má hezčí. Vážně se teď ozýváš? A ke všemu porovnáváš dva kluky?! Je to pravda.

,,A máš kluka?‘‘ zeptal se stydlivě. V hlavě mi naskočil obrázek Luka a hned poté Louise jak se na mě usmívá. Zatřepala jsem hlavou a snažila se tak vytřepat mé myšlenky z hlavy, jakoby to šlo.

,,Ehm nemám‘‘ odpověděla jsem po dlouhé odmlce. Usmál se a my jsme si dále povídali.

Celou dobu se na mě díval a pozoroval.

>>> 

,,Tak já už musím jít‘‘ rozloučím se a obejmu ho. Vždycky se tak loučím.

,,Měj se. Uvidíme se ještě někdy?‘‘ přikývla jsem a naposledy se na něj podívala.

Je to fajn kluk. Nevím, jestli tohle bylo rande nebo normální schůzka, ale já to brala spíše jako schůzku. Obrátila jsem se a vyšla z kavárny.

Mám v plánu se stavit u Luka. Ne. Nechci se k němu vrátit. Nezaslouží si mě. Tyhle slova mi celý den, když jsem je načapala, Emma opakovala. Nezaslouží si mě. Nezaslouží si druhou šanci. Jsem pro něho moc dobrá. Emma mi vždy dokáže pomoci a podržet mě. Lepší kamarádku jsem si nemohla přát.