Kamarádky na život a na smrt (FF-1D)

10. Kapitola- Útěk a děvka

*Pohled Harry

Sedl jsem si na lavičku v parku a vytáhl svůj mobil. Našel jsem Chloino číslo, které jsme si vyměnili a zmáčkl na displayi zelený telefonek, abych číslo vytočil.
Netrvalo to dlouho a Chloe vzala telefon.

„Haló, Harry jsi to ty?“ zeptala se a zívla si.

„Ahoj Chloe. Jo, jsem to já něco bych od tebe potřeboval.“

„A co by to mělo být Harry?“ řekla a já si dokázal představit, jak při tom zvedá obočí.

„Potřeboval bych si s tebou o něčem promluvit. Mohla by jsi dojít do kavárny u parku?“

„Myslíš tu, kde mají ty skvělé jahodové dortíky?“

„Jo přesně tam. Příjdeš?“

„Jo do půl hodiny jsem tam.“ řekla a hovor ukončila.

Mobil jsem vsunul zpátky do kapsy a vydal se ke kavárně ve které, budu čekat na Chloe.

>>>

„Tak o čem jsi to chtěl mluvit.“ vyrušila mě ze čtení nápoového lístku Chloe a sedla si naproti mě.

„Ahoj Chloe. No …. jak jsi to minule myslela?“ zeptal sem se jí se zaváháním, ale na rovinu. Nestihla mi odpovědět a k našemu stolu přišla servírka.

„Máte vybráno?“

„Já si dám váš jahodový dortík a cappucino.“ řekla Chloe a usmála se na ni.

„A pro vás pane?“

„Já jen vodu, děkuji.“ odpověděl jsem.

„Co myslíš Harry?“ pokračovala Chloe v naší předešlé konverzaci, když servírka odešla s naší objednávkou.

„Myslm to jak si řekla to, že já.... no.... to... Emmu.“ řekl jsem zmateně a jí se v očích zablýsklo. Poznal jsem, že ví o čem mluvím, ale že mi to vůbec neusnadní a trochu si se mnou pohraje.

„Vůbec netuším o čem to mluvíš Harry. Musíš mi říct ...no...co...ty........Emmu.“ řekla vážně, ale začali se jí lehce cukat koutky.

„Minule jsi mi řekla, že to moje chování a nerozhodnost a to všechno je....je..kvůli tomu, že..že miluju Emmu.“

„Jo to jsem řekla a?“ řekla a napila se cappucina, které jí před chvílí servírka donesla i s celou zbývající objednávkou.

„Jde o to ...no, jak se toho zbavím?“

Chloe se zakuckala a natáhla ruku po mojí vodě, kterou se snažila zapít svoje zaskočení.