Kamarádky na život a na smrt (FF-1D)

12. Kapitola- Pořádně to rozjedem

Věnováno- @Sweet_venyy

*Pohled Emma

„Ahoj Louisi prosím tě mám na tebe takovou prosbičku“ řekla Chloe do telefonu nejmilejším tónem, co dokáže a já se začínala urážet, protože se mnou se nikdy nepokoušela mluvit takhle hezky.

„No víš, potřebovala bych Harryho adresu“ jak to takhle slyším nahlas, tak se mi to zdá čím dál tím víc jako blbý nápad.

„No …. Emma se odhodlala Harryho někam pozvat“ asi se propadnu do země.

„Vážně? Tak to je super“ proč ho vlastně nedala nahlas, celkem dost by mě zajímalo o čem se baví.

„Počkej, vezmu si papír a tužku.“ no super teďka lítá jak splašená a hledá tužku, když ji má před sebou.

„No diktuj“                                           

>>> 

Po tom jak Chloe dotelefonovala jsem se rozhodla, že půjdu za Harrym hned jinak bych si to rozmyslela.

V ruce mám papírek s Harryho adresou a jdu čtvtí, která často bývá v televizi. Tohle je ta čtvť ve které bydlí samí bohatí lidé. Líbí se mi tudy procházet, ale asi bych nechtěla být až takhle nechutně bohatá.

Dva domy přede mnou vidím číslo domu, které se shoduje s tím na papírku. Jsem odhodlaná to risknout a postavit se k Harrymu čelem a říct mu, aby si se mnou vyšel. Blížím se k domu a můj dech se zrychluje, ale v tom se náhle otevřou dveře a já zpanikařím a schovám se za strom Harryho sousedů. Nevím co to dělám, myslela jsem si, že to zvládnu v pohodě, ale?

Pomalu vylézám zpoza stromu, ale zastavím se v pohybu, když uvidím venku Harryho s nějakou holkou. Je ráno a myslím, že na návštěvu je celkem brzo, takže usuzuji, že tahle dívka tu přespala a jelikož je velice krásná, štíhlá a vysoká, tak bych řekla, že došlo i na něco víc.

Harry se k dívce naklonil a políbil ji na tvář a to mi stačilo. Rychlým ucuknutím jsem zalezla za strom a zpracovávala jsem to, co se právě odehrál před mýma očima.

Bylo to tu zase. To zmatení. Jsem zmatenější, než kdy jindy. Tolik jsem doufala, že to vyjde. Z mých očí se začaly valit neskutečné proudy slz a já začala nekontrolovatelně vzlykat. Přes hlavu jsem si přehodila kapuci své mikiny a rozběhla se někam daleko, kde na to vše zapomenu.

>>> 

*Pohled Louise:

,,Ahoj Harry! Přišel jsem na návštěvu!'' usmál jsem se hned, jak Harry otevřel. Nečekal jsem na svolení a rychle se prodral až do obýváku. Pohodlně jsem se usadil a čekal, až se přiloudá Harry.

,,Chceš něco k pití?'' zařve z kuchyně.