Kamarádky na život a na smrt (FF-1D)

13.Kapitola-First Kiss

Pohled Emma

Moje hlava třeští a želudek mám jak na vodě.

Moje ruka zamíří k mému čelu a začne mnout mé spánky.

Protřu si svá unavená očka, která zřejmě budou plná podrážděných a rudě planoucích žilek.

Otevřu oči, ale vůbec nerozeznávám místnost, ve které se nachazím.

Pokusím se pohnout, ale něco mi v tom brání. Podívám se na své břicho a na něm leží něčí ruka. Podívám se na majitele ruky a s hrůzou zjistím, že ruka patří Harrymu.

Pomalým pohybem odstraním jeho ruku z mého břicha a opatrně si sednu.

Mám sto chutí začít řvát od toho, jak mi je špatně, ale musím se ovládnout. Své svěšené nohy posunu níž a dotknu se studené podlahy. Opatrně se zvednu, abych nevzbudila Harryho a všimnu si, že na sobě nemám svoje oblečení, ale oblečení, které nejspíš patří Harrymu.

Počkat, jak jsem se do těchto hadrů dostala?

Doufám, že jsem se převlíkla sama a že to nebyl on. Ale co když jsem byla tak opilá, že jsem udělala i něco horšího? Ale to ne. To bych poznala, bolelo by to. Myslím.

Uviděla jsem na křesle u okna svoje tričko a kalhoty a tak jsem se k onomu křeslu doplížila a svoje věci jsem si vzala do nátuče. Otočila jsem se na něj a spatřila jsem, jak klidně oddychuje. Je tak krásný když spí, ale to nic neznamená. Má jinou a vůbec ze včerejška si nepamatuju nic jen takové ústřižky a netuším, proč tu jsem a jak jsem se sem vůbec dostala.

Popojdu ke dveřím a pomalu potlačím kliku směrem dolů. Dveře se pootevřou a já jim ještě pomůžu, aby to bylo znatelněji znát. Dveře zavrzají a já přivřu oči a zkousnu si ret. Jakoby to zabránilo, aby se Harry probral, ale jako zázrakem to pomohl Harry si jenom povzdychl a zabručel, ale jinak spal dál. Protáhla jsem se kolem dveří a pomalu jsem je přivřela a následně dovřela.

„Huu“ hluboce jsem vydechla.

Chtěla jsem se obléknou, ale bolest, která náhle přišla mi to nedovolila a já oblečení upusitla.

Zvedl se mi žaludek a já zamířila do dveří, které přimomínaly vchod do koupelny.

Spletla jsem se. Tohle je komora, ale já už to nevydržím. Ve tmě jsem nahmatala kyblík a putila jsem do něj obsah svého žaludku.

Byo mi špatně. Co jsem čekala, když mám okno, že to mám z jahodové limonády. Asi jsem to přehnala, potřebovala bych, aby mi to Harry vysvětli možná ví co se dělo, ale nechci se s ním bavit.

Zradil mě. Vlastně on mohl, já s ním nic nemám a on je nezadaný, tedy není, má ji.

Schoulím se do klubíčka a kbelík posunu ode mne dál.

Něco se mě dotkne a já se otřepu.

Zvednu se ze svého klubíčka a spatřím nad sebou Harryho.

„Pojď.“ podal mi ruku a já ji přijala. Odlepila jsem se od země a šla za ním jako správná a poslušná holčička.

Posadil mě na gauč a hodil po mě mé oblečení.

„Obleč se, já jdu do sprchy a jestli se pokusíš utéct, tak to je na tobě, ale myslím si, že chceš vědět co se včera dělo.“ řekl a v klidu si odkráčel do koupelny.

„Wow.“ vzdychla jsem si, když jsem uslyšela jak za sebou zavřel dveře od koupelny. Poprvé jsem ho viděla, takhle. Na sobě měl jen upnuté boxerky a tetovací inkoust. Uchvátil mě pohled na jeho vypracovanou hruď a toho motýla, který se na ní rozpínal.