Little sister which I love

-15

Hned druhý den ráno jsem nastoupil do nemocnice a odpoledne mě vzali na sál. Jess už má mou ledvinu a podle doktorů, ji její tělo přijalo. Já teď ležím v nemocničním pokoji a čekám, než se vrátí Niall se zprávami od doktora, jestli už můžeme za Jess.

"Tak jedem." Vrazil do pokoje Niall a k posteli mi přisunul vozík. Chtěl jsem ho obejít, ale on mě zastavil.

"Ale no tak. Já to zvládnu sám," zaprotestoval jsem, ale on nesouhlasně zakroutil hlavou.

"Doktor říkal, že se nemáš vysilovat a jestli chceš jít za Jess, musíš jet na vozíku," řekl naprosto vážně a já si naštvaně sednul na vozík, který Louis hned roztlačil a Niall nás vedl k jejímu pokoji. Lehce zaklepal na dveře a potom je otevřel. Jess ležela na posteli a měla zavřené oči. Ni nám naznačil, abychom byly ticho a my tak udělali a posedali jsem si okolo její postele.

"Jess, Jess vstávej," budil ji pomalu a já pozoroval, jak se její víčka zachvěla a potom se otevře úplně.

"K-kde to jsem?" vykoktala a chtěla se posadit, ale on ji zastavil. Zmateně se rozhlédla po pokoji a potom se na nás všechny podívala.

Jess:

Probudila jsem se v nemocnici, opět. Okolo mojí postele seděli kluci a já si všimla, že Zayn sedí na vozíku. Vyděšeně jsem na něj zírala a on mávl rukou a postavil se na nohy, aby si přesedl na židli. Za to si vysloužil přísné pohledy kluků, což mě zmátlo ještě víc.

"Co se to tady děje?" zeptala jsem se nechápavě a Niall se nadechnul, že mi odpoví, když najednou do pokoje vešel doktor.

"Á, koukám, že už jste se probrala, slečno. A koukám, že je tu i váš bratr a váš zachránce," usmál se a přešel až ke mně. Tak teď už jsem nechápala vůbec nic.

"Víš, Jess… selhával ti obě ledviny a já ti svoji dát nemohl. Nechtěli jsme riskovat tím, že bychom čekali, než by se našel vhodný dárce a tak… ti dal Zayn svojí ledvinu," vysvětlil Niall a já vytřeštila oči. Zayn mi dal jeho ledvinu? Proč?

"C-cože? Děláte si ze mě prdel? Já se nikoho neprosila, aby mi ten narcis dával svojí ledvinu. To bych radši umřela, než mít v těla kus… jeho," křikla jsem a naštvaně jsem rozhazovala rukama.

"No tak, jak koukám, pánové už budou muset jít. Slečna si potřebuje odpočinout," zasáhnul doktor, když chtěl Zayn s Niallem něco namítnout a vyhnal je ven. Potom se ještě vrátil ke mně.

"Víte, slečno, váš bratr o vás měl velký strach. I ti chlapci. Ten chlapec, přišel za mnou, že by vám chtěl dát svou ledvinu. Myslím, že byste mu měla poděkovat. Jen málo, kdo najde, tak dobrého přítele, aby pro něj udělal takovou zásadní věc," pousmál se na mě a potom odešel. Nechal mě tam ležet a já musela pořád přemýšlet nad tím, proč to udělal.

Po týdnu mě konečně pustili domů. Sice musím pořád ležet v posteli, a když chci jít třeba jenom na záchod, musím to říct někomu z kluků, aby mě tam doprovodil, jinak mám pěkný průšvih. Někdy si připadám, jak malý dítě.

"Jess, oběd!" Zabouchal mi na dveře od pokoje Harry a hned vrazil dovnitř.

"Harry! Kolikrát jsem ti říkala, ať čekáš, než tě pozvu dál, co kdybych tu byla třeba nahá?" vyjela jsem na něj, ale jen ze srandy a on vypadal, že přemýšlí.

"To by bylo asi to nejlepší, co by mě v životě mohlo potkat," zaculil se a přešel ke mně.

"Mám tě odnést do jídelny." Popadl mě do náruče a šel se mnou ke schodům.

"Já bych to, ale sešla sama," smála jsem se, ale on nesouhlasně zakroutil hlavou a posadil mě na židli vedle Zayna.

"Ahoj." Objevili se v kuchyni holky. K mé smůle tu byla i ta peroxidová nána, která mě propalovala nenávistným pohledem.

"Ahoj," usmála jsem se na El a Soph, které mě hned objali. Všichni si sedli okolo stolu a pustili se do jídla. Pořád jsem na sobě cítila něčí pohled. Když jsem se podívala, kdo se na mě dívá, mohlo mi hned dojít, že je to ona.

"Nepůjdeme si pustit nějaký film?" navrhla El, když u stolu panovalo ticho.

"Já půjdu zpátky do pokoje. Jsem nějak unavená," vymluvila jsem se z toho a rychle jsem se vrátila do pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a praštila jsem sebou na postel. Do uší jsem si strčila sluchátka a pustila jsem si písničky. Asi po deseti minutách, jsem uslyšela hluk z vedlejšího pokoje, který patří Zaynovi. Vyndala jsem si sluchátka a zaposlouchala jsem se. Vím, že se to nemá, ale mě to prostě nedalo.