Little sister which I love

Teta -27

Jakmile jsem se ráno probudila, zamířila jsem do ložnice. Zayn ležel rozvalený na posteli a spal. Potichu jsem vytáhla velkou cestovní tašku a začala jsem do ní skládat své oblečení. Když jsem měla sbaleno, šla jsem zpět ke dveřím a cestou jsem zakopla o prázdnou lahev od vodky. Naposledy jsem se podívala na Zayna, který klidně spal, zavřela jsem dveře a vrátila se do dětského pokojíčku, kde jsem sbalila věci i Car, která se po chvilce vzbudila a pozorovala mě. Lehce jsem se na ni usmála, vyndala ji z postýlky a převlékla jsem ji. Dala jsem ji do autosedačky a i s taškou jsem šla do kuchyně, kde už seděli kluci a Sophie s El

"Jess, ty někam jdeš?" Podíval se na mě nechápavě Niall, když jsem ty věci položila na zem. Přikývla jsem a vyndala jsem ještě věci, které tu Car měla, lahvičky, misky a tak.

"Jedu za tetou." Hlesla jsem a moc dobře jsem věděla, že nikdo kromě holek nechápe, o co tady jde.

"A-ale proč?" Zeptal se vyděšeně a během chvilky stál u mě a díval se mi do očí. Musela jsem uhnout ohledem, protože mě začali v očích pálit slzy.

"Včera byla za Zaynem Perrie a namluvila mu, že ho Jess podvedla, a že Caroline není jeho. Přinesla i nějaký podělaný papíry, kde se psalo, že její dcera je jeho." Vysvětlila to za mě El, za což jsem jí byla vděčná, protože já bych to asi neřekla. Všichni se na ni nechápavě dívali a tak jim ty papíry podala. Niall jim je hned vzal a začal si je pročítat.

"Ale,…..vždyť…to není pravda." Vysoukal ze sebe a znovu se na mě podíval.

"Není, ale on jí věří." Špitla jsem a po tváři mi stekla první slza. Chtěl něco říct, ale ozvalo se troubení, což znamenalo, že taxík je tady.

"Jsem moc ráda za to, co jste pro mě udělali a doufám, že se na nás přijedete navštívit." Pousmála jsem se a všechny jsem objala.

"Mám tě ráda bráško." Pošeptala jsem mu, dala mu pusu na tvář a oblékla jsem si kabát. Vzala jsem tašku, Caroline a nasedla jsem do taxíku. Z okénka jsem pozorovala mizící vilu a Nialla, který stál na zápraží a díval se zamnou. Věděla jsem přesně, kam půjdu. Je totiž jediné místo, kde mě nikdo nebude otravovat. Nedaleko Londýna bydlí tátovo sestry Amy, už jsem jí volala a moc se na nás těší. Slíbila jsme jí, že jí vše vysvětlím až tam přijedu. Má stejně starou dceru jako jsem já, Annu. Vždycky jsem si s ní rozuměla a už se na ni těším. Annu ani tetu už jsem několik let neviděla. Jakmile taxík zastavil před menším rodinným domkem, řidič mi pomohl vyložit věci a já šla ke dveřím. Lehce jsem stlačila zvonek a dveře se během chvilky otevřeli a v nich stály dvě postavy. (média)

"Jessico, chyběla jsi nám." Objala mě teta a Ann se k ní hned přidala. Pomohli mi s věcmi dovnitř a jelikož Caroline spala, dali jsme jí zatím do obýváku a my si sedli do kuchyně, kde jsem jim hned všechno řekla, protože jinak by mě nenechali napokoji.

"Je to vůl, nic si z toho nedělej." Utěšovala mě teta a Ann kývala souhlasně hlavou.

"Já vím, ale…já ho miluju a když už to konečně vypadalo dokonale, všechno se takhle pokazilo." Vzlykla jsem a utřela si oči do dalšího kapesníku, který jsem následně vyhodila do koše. Chtěla jsem se posadit, ale z vedlejší místnosti se ozval dětský pláč a tak jsem musela jít pro Caroline.

"Ahoj broučku." Dala jsem jí pusu na čelíčko a ona se potichu zasála. Sundala jsem jí bundičku a šla s ní zpátky do kuchyně.

"Ježiši, ta je ale roztomilá." Začali se nad ní rozplývat a já se musela zasmát.

"Můžu?" Zeptala se nejistě Ann a já jí ochotně malou podala. Musím říct, že jim to vážně slušelo.

"Co říkáš mami, už bych mohla mít taky svoje, ne?" Zavtipkovala se smíchem Ann a teta ji propálila pohledem.

"Tak na to zapomeň mladá dámo." Řekla vážně, ale potom se také zasmála.

"Běž si vybalit, my se o malou postaráme." Poslala mě teta pryč a tak jsem tedy šla. Ještě předtím mi popsala, kam mám jít. V pokoji už byla i připravená postýlka, která tu byla ještě po Anně. Musím říct, že ten pokoj byl vážně nádherný, i na to, jak byl maličký, ale nám to bude stačit.