Little sister which I love

KONEC

Jess:

"Tak já jedu s malou na chvíli ven," houkla jsem do obýváku na tetu, která seděla na gauči a listovala nějakými papíry, zatím co Ann byla v pokoji a volala si s nějakou kamarádkou. Dala jsem Caroline do jejího červeného kočárku a vyjela jsem. Zamířila jsem do parku a potom do cukrárny. Car usnula během chvilky, a tak jsem si dala ledovou kávu a čokoládový dort. Už mě nebavilo jezdit venku a Caroline se začínala po té hodině budit, proto jsem zamířila domů. Tam mě, ale čekalo překvapení.

"Jsem doma!" zakřičela jsem, když jsem vjela kočárkem do domu. Zula jsem si boty a vyndala malou z kočárku. Z obýváku se ozývali hlasy, tak jsem si myslela, že tetě přišli nějaké kamarádky. Když jsem ale vešla do místnosti, zůstala jsem stát jak opařená. Na gauči seděli kluci, včetně Nialla a Zayna, který se na mě podíval omluvným pohledem.

"C-co tady děláte? A ja-jak jste mě našli?" vykoktala jsem nechápavě a měřila si všechny pohledem. Teta se na mě usmívala a z pohledu Ann, se nedalo vůbec nic vyčíst. Najednou se zvedla a šla ke mně.

"Já půjdu nakrmit Caroline, myslím, že si toho máte hodně co říct." S těmito slovy si jí ode mě vzala a i s tetou odešli pryč. Niall poklepal na místo vedle něj a já k němu pomalu došla. Potili se mi ruce a srdce mi zběsile bilo. Ne že bych se bálo, co se bude dít, ale z toho, jak moc to Zaynovi slušelo. Měl na sobě Hnědé uplé džíny, bílé triko, pod kterým se mu rýsovali svaly, a přes něj měl rozepnutou modrou košili.

"Jess, já… chtěl jsem se ti omluvit. Byl jsem blbec. Nechápu, jak jsem jí mohl uvěřit," začal se mi omlouvat Zayn, ale já ho nenechala domluvit.

"Ale uvěřil jsi jí. I po tom všem, co ti udělala, jsi uvěřil radši jí, než mě. A to se nedá nikdy zapomenout," odpověděla jsem mu se slzami v očích a zvedala jsem se k odchodu, jenže mě zastavila Niallova ruka.

"Jess, prosím, promluvte si. Vím, zachoval se jako totální idiot, ale každý děláme v životě nějaké chyby." Díval se mi do očí a já v těch jeho viděla naději a strach. Nemohla jsem ho odmítnout, a tak jsem přikývla. Oni se zvedli a také odešli. Zůstala jsem tady sedět sama se Zaynem.

"Jess, vážně mě to moc mrzí. Nechtěl jsem ti takhle ublížit, ale… prostě nevím, co to do mě vjelo, že jsem jí uvěřil." Díval se mi do očí, které byly plné slz, stejně jako ty jeho.

"Zayne…, já…, strašně jsi mi ublížil. Kdyby to bylo poprvé, ale tohle už je podruhé. Už po druhé jsi mě zradil." Neměla jsem sílu na to se mu dívat do očí, a tak jsem měla celou dobu sklopenou hlavu.

"Já vím… vím, že po tobě nemůžu chtít, abys mi odpustila, ale já… moc tě prosím, abys to alespoň zkusila. Ta doba, kterou jsem byl bez tebe a bez Car, byla nesnesitelná. Pořád jsem měl pocit, jakoby m kus chyběl. Jakoby chyběl kus mého já. Jess, miluju tě a Caroline taky a slibuju, že už Vás nikdy neopustím a vždycky ti budu věřit. Jen se mi prosím, vraťte." Zayn už také brečel a já při pohledu do jeho ztrápených očí, začínala cítit nové a nové slzy v mých očích.

"Zayne, to co se stalo, jsem ti už dávno odpustila, ale… nikdy to nezapomenu. I kdybych sebevíc chtěla, nepůjde to zapomenout. Ale taky tě miluju a Caroline potřebuje otce…" nestihla jsem to ani doříct a už jsem cítila jeho rty na těch mých.

"Miluju tě, Jessico Horan, a slibuju, že už tě nikdy nezklamu," zahuhlal do polibku.

"Taky tě miluju, Zayne Maliku, a slibuju ti, že jestli mě zradíš, tak tě zabiju." Zasmála jsem se a on také.

Hned ten den jsem nám sbalila všechny věci a vrátili jsme se s kluky do Londýna. Novinářům jsme nakukali, že jsem si potřebovala chvíli odpočinout a oni to všechno zbaštili. Niall přísahal, že jestli mi Zayn ještě jednou ublíží, že mu rozbije hubu.

Tak jak se Vám povídka líbila? Doufám, že aspoň trochu, když jste jí dočetli až sem :D Přidala jsem jí sem na rychlo celou, protože v sobotu odjíždím na lyžák a nevím, jestli bych ji zvládala přidávat. No každopádně chci oznámit, že až se k tomu dokopu, bude 2.ŘADA :D tak douhám, že budete číst i tu.