In love with a coffee girl

5

Kapitola navazuje na předchozí.
Nevěřila jsem tomu, že vidím to, co vidím. Hlas se mi někde neznámo kde zadrhl, a to ne z důvodu, jaký pociťovali ostatní dívky. Ale pouze z čisté překvapenosti. Nechtěla jsem věřit tomu, že by přišel a řekl něco, co jsem chtěla slyšet. Poděkování. Musela jsem v tom hledat nekalé účinky. Zpozoroval mě. Nezbylo nic jiného, než vydat se k němu blíž. Přešla jsem za pultík, snažila se vypadat v pohodě, což vzhledem k mému předchozímu psychickému zhroucení byl nadlidský úkol a začala uklízet nádobí, co tu přebývalo. Pořád jsem ho sledovala, to ano, ale čekala jsem, až on promluví první. Konec konců, já mu neměla co říct.

,,Ahoj." posunul se co nejblíže, takže nás oddělovala jenom jedna pitomá linka.

,,Ahoj." oplatila jsem mu pozdrav.

,,Já...Přišel jsem ti po-" zasekl se v polovině věty a začal na mě nějak zvláště koukat. Tenhle pohled né, prosím. Měla jsem pocit, že mám na tváři polevu od dortu, nebo cokoliv, co by vysvětlovalo, proč na mě tak čumí.

,,Co je?" nakrčila jsem obočí, když už se ten jeho pohled nedal snést.

,,Ty jsi brečela?" zdál se být lehce vykolejený. Překvapeně jsem zamrkala. Vždyť jsem se koukala do zrcadla, jestli nemám červené oči nebo něco, ale všechno bylo fajn. Tak jak to sakra poznal?

,,Co? Ne. Měla bych?" divila jsem se. Nepotřebuji, aby kdokoliv znal mou slabou stránku. Lidé toho akorát využívají. Ukážete slabiny a za týden máte kudlu v zádech. Trvalo mi docela dlouho, než jsem to pochopila.

,,Vážně? Nedělej blbou. Kouknu a vidím." poukázal rukou k mému obličeji.

,,Tak asi koukneš a vidíš blbě. Jsem naprosto v pohodě." odsekla jsem, načež se uchechtl.

,,Hele. Je jasné, že jsi plakala, tak co se stalo?" naklonil hlavu na stranu. Vypadal, že se snažil přemýšlet, což v souvislosti s jeho osobou bylo lehce znepokojující.

,,Řekni mi Harry, proč tě to zajímá. Nemáme mezi sebou absolutně nic, do teď jsem ignorovali existenci toho druhého, tak co tak najednou?" odložila jsem utěrku a zapřela se o stůl.

,,Protože... Pomohla jsi mi se ségrou a taky... mám pro tebe nabídku." znervózněl, sklopil pohled, ale velice rychle si uvědomil, co udělal a nahodil zase sebevědomí úšklebek.

,,Jakou nabídku?" ptala jsem se zmateně.

,,První mi řekneš, co se stalo." naléhal.

,,Zapomeň. Nejsem typ člověka co se svěřuje na potkání. Neřeknu ti vůbec nic." razantně jsem kroutila hlavou.

,,Tak v tom případě žádná nabídka. Kdybys to totiž přijala, upřímnost by musela být na prvním místě, takže..." nechal větu vyznít do ztracena. Kruci písek, buď tomu klukovi neskutečně napomáhala situace, nebo uměl dokonale číst v lidech. Moje zvědavost mě totiž ne jednou přivedla do maléru.

,,Fajn." zabručela jsem po neskutečně dlouhé chvilce namáhavého přemýšlení.

,,Tak vidíš, že to jde. Nejdřív mi řekneš co se ti stalo a pak ti já poděkuju a oznámím, co jsem vymyslel." spokojeně mrkl. Já se však neměla k odpovědi. Nějak jsem si to začala zase rozmýšlet.

,,Poslouchám." šklebil se.

,,Četla jsem si zprávy na třídní skupině." přiznala jsem. Cítila jsem se docela zahanbeně. Už teď si o mně myslel bůh ví co, ještě jsem k tomu přidala, že jsem totální troska, co si neumí poradit a všechno ji srazí.

,,Tak kravina od prváku furt existuje?" pobaveně se zasmál. Probodla jsem ho pohledem.

,,Nedělej ze sebe debila Harry. Člověk jako ty tam musí být na prvním místě." opáčila jsem.

,,Věř čemu chceš, ale já tam nejsem." namítl. S tichým jasně jsem sklopila pohled a doufala, že mu tahle moje odpověď bude stačit. Nestačila.

,,Klidně si to ověř zlato. A co že tě to tak najednou rozhodilo?" pokračoval ve výslechu.

,,Neříkej mi zlato." opět jsem ho vraždila pohledem.

,,Promiň zlato. Síla zvyku." pokrčil rameny a dál vyčkával na odpověď jeho otázky.

,,Někdo mě tam přidal, asi schválně. Není úplně příjemný vidět tam svoje fotky a číst k tomu ty zprávy." zamračila jsem se.

,,Nic bych si z toho nedělal. Lidi od nás ze školy jsou samí kreténi." mávl nad tím rukou. Jojo a ty jsi mezi nimi... To je fakt utěšení...

,,Navíc si za to tak trochu můžeš sama." pokračoval a já na něj vyvalila oči.

,,Nečum na mě. Kdybys pořád nenosila culík a trochu se bavila, začali by tě brát mezi sebe." snažil se obhájit. Nevěřícně jsem na něj koukala a přemítala, jestli si ze mě dělá srandu, nebo to myslí vážně.

,,Fajn, tohle s tebou odmítám řešit. Co jsi chtěl ty?" odmávala jsem tohle téma někam pryč.

,,Nemysli si, že nevím, že odbíháš o tématu. Ale... Chtěl jsem ti poděkovat, že jsi se postarala o Tessu. A zároveň se ti omluvit." vyšlo z něj.

,,Nemyslíš, že by jsi se měl omlouvat spíše jí?" neodpustila jsem si rýpnutí.

,,Proč jako?" nakrabatil čelo.

,,Proč? Panebože Harry děláš si srandu? Necháš pětiletou holku samotnou uprostřed Londýna, řekneš jí, že se za chvilku vrátíš a místo toho někde flámuješ? Ty si asi nedovedeš představit, jak byla vyděšená! Čekali jsem tady na tebe do noci! Nebyla nadšená z toho, že musí jít k naprosto cizím lidem do baráku a kromě toho o tebe měla strach. Bála se, že nějak zlobila, že ti něco udělala a ty jsi za trest nechal tady. A vůbec, co bys dělal, kdybych tu nebyla já? Nemyslím si, že by si ji každý vzal domů. Šli by s ní na policii, ty bys měl problém a ona nejspíš trauma do konce života. Uvědomuješ si to vůbec?" trošku jsem vylítla. Nehlídala jsem se, ale když on mě tak moc naštval...

,,Páni, umíš být docela ostrá." pronesl.

,,To je vážně jediné, co na to řekneš? Ty fakt jenom na debila nevypadáš, ty jím i jsi." kroutila jsem hlavou.

,,Tu urážku přeskočím. Fajn, promluvím si s ní. Stačí?" svolil nakonec.

,,Mně je to jedno. Je to tvoje sestra ne moje. Já mám se svým sourozencem zcela jiný vztah." odvětila jsem.

,,Dobře, dobře. Omluvil jsem se, poděkoval, tady máš kytku a teď k té druhé věci." řekl. On je fakt neskutečný...

,,Jsem extrémně zvědavá, cos to vymyslel a proč s tím jdeš zrovna za mnou." popoháněla jsem ho. Nechápala jsem. Nikdy jsme spolu nemluvili, neměli jsme mezi sebou žádný vztah, prostě nic. A to mě děsilo. Co může chtít?!

,,Okey, ale slib, že nebudeš hned vyšilovat." smál se mé nedočkavosti. Přikývla jsem, ale popravdě mě děsil čím dál víc...

Prosím o zpětnou vazbu.💗 Ahojda, jak se máte? Co myslíte, že bude ta nabídka? No nechte se překvapit! Já měla dnes rande s fyzikou, takže si to můžete představit  a řeknu vám, píšu ráda, ale některé slohovky jsou zlo, hehe. Snad je váš den lepší.💗