In love with a coffee girl

25

,,Je mrtvá," probodla jsem ho pohledem. Zbledl. Tohle nečekal. A já nečekala, že bych mu to někdy vůbec mohla říct. 

Hleděl na mě jako na ducha. Když už se ani po několika minutách neměl k odpovědi, vydechla jsem zadržovaný vzduch a pomalinku se otočila k odchodu. Potřebovala jsem na čerstvý vzduch, bylo mi jedno, že se stmívá a já se nacházím v cizím městě ani ne jeden den. 

,,Gin, počkej," hmatl mi po ruce. Neměla jsem sílu se s ním vybavovat. Už jenom tahle menší debata ve mně vyvolala vlnu nehezkých vzpomínek. Povytáhla jsem obočí ve smyslu, zda to opravdu myslí vážně. 

,,Pojď si o tom promluvit," téměř prosebně zakňučel. 

,,Není o čem," odbyla jsem jej jednou jednoduchou, strohou frází. 

,,Ale no tak, když už jsi to nakousla, tak to dořešme, prosím," pokýval hlavou k posteli. Možná má pravdu. Možná si opravdu zaslouží vysvětlení, proč ho odmítám. Jenže to by se stejnak dozvěděl jen z jedné poloviny. Nehodlám mu říct o tom, že mě trápí jeho stránka záletníka a bojím se, že mě nechá být. I přesto všechno jsem uposlechla a na postel se posadila. 

,,Takže... Nechceš se mnou být, protože tvoje kamarádka umřela. Chápu to správně?" posadil se vedle mě. Hleděla jsem před sebe, neměla jsem sílu vůbec na nic. Tak snad mu jako odpověď bude stačit pokrčení rameny.

,,Giny, ale tohle je přece nesmysl. Nemůžeš si zakazovat žít kvůli tomuhle. Lidi umírají. Odcházejí a rodí se nový. To je život a musíš se s tím naučit-,"

,,Harry stačí! Umřela kvůli klukovi. Udělal z ní šílence, dohnal ji do blázince a ona už to nevydržela. S Cass jsme za ní chodili každý den, ale vidět ji v takovém stavu bylo prostě zničující. A nakonec? Zabila se. Nikdo mi neříká nic jiného, než že se přes to mám přenést. Ale to prostě nejde! Mamka, Cass, ani jedna nežvaní o ničem jiném! Mám blok, nemůžu se přesto jenom tak dostat," křičela jsem. Z očí mi bezpochyby vytékaly slzy, no to už jsem neřešila. 

,,Gin, já to chápu, ale mají pravdu. Tvoje mamka-," 

,,No právě! Moje mamka! Nechápu, že mě pořád strká ven mezi lidi, mezi kluky a všechno, když ji přitom v pubertě znásilnil každý chlap, kterému přišla na oči!" opět jsem mu skočila do řeči, tohle jsem trošku přehnala, uznávám, ale pravda to je. 

,,Tvoje máma? Co-cože?" divil se. 

,,Jo, moje máma. Odmala slyším, jak mám být opatrná, jak si mám pořád dávat pozor. Pak umřela Simone, no a teď najednou si mamka myslí, že až moc času trávím doma. Já už prostě nevím, co mám dělat Harry," povzdechla jsem si, přičemž jsem si protřela oči. Harryho jsem zjevně vykolejila, takže tomu už to bylo všechno taky jedno. 

,,Giny, ale přece se nemůžeš proti těmhle věcem bránit. Zažila sis toho hodně, ale ne všichni jsou takoví," vzal mě za ruku. Stáli jsme naproti sobě, nic neříkali. 

,,Ale já už lidem nevěřím. Spálila jsem se už tolikrát, že to znova zažít nechci," špitla jsem a následně popotáhla. 

,,Tak jinak. Tohle jsou všechny ty tvoje důvody proč si mě nechceš pustit blíž k tělu? Já už jsem ti řekl, že se mi líbíš, že ani ten jeden jediný polibek neberu jako chybu, ale teď je asi řada na tobě, aby sis uvědomila, o co vlastně jde tobě," jeho stisk zesílil. Ne bolestivě, spíš jakoby si mě chtěl udržet u sebe. 

,,Harry, já nevím, co tohle všechno znamená. Nevím nic z toho, co se v mém životě momentálně děje, tak mě prosím nepleť a nezačínej s tímhle zase znovu," požádala jsem jej naprosto vážně. 

,,Přece musíš vědět, co cítíš, ne?" ušklíbl se. 

,,No právě, nevím! Nikdy jsem vztah neměla, nemám žádné zkušenosti, tak to nech sakra všechno být!" rozčílila jsem se. 

,,Ale přece-"

,,Harry dost! Aspoň pro dnešek!" utnula jsem jej hned na začátku. Harry byl skvělý kluk, který možná měl své mouchy, dobrá, trochu větší mouchy, ale jeho největším problém byl, že na lidi okolo něj až moc tlačil. Za ten půl rok jsem to u něj stihla vypozorovat. Chtěl od ostatních odpovědi hned, a to za každou cenu. 

,,Přece jednou musí přijít někdo, ke komu budeš něco cítit. Pak uděláš co?!" uhodil další rýpavou otázku. Netuším proč, ale nějak jsem z něj vycítila, že se ptal na sebe. Jakoby chtěl zjistit, jak to u mě má. 

,,No, jednou...," zamumlala jsem si pod nosem. Byla to ta největší lež. K Harrymu mě to táhlo, to všichni moc dobře víme, ale já se nedokázala sžít s faktem, že by to bylo jen na jednu noc. To radši vůbec, říkala jsem si. 

,,Aha, fajn," zabručel a zmizel v koupelně. 

****

Uběhla hodinka. Oba jsme se vystřídali ve sprše a počasí bylo zase sluníčkové. Nejspíš mu to všechno voda vymyla z hlavy. Díky bohu. 

Zalezla jsem za ním postele, samozřejmě co nejblíže ke svému kraji. Nikdo mě neinformoval, že on jako pyžamo považuje pouze kraťasy. To už i já byla ve svém oblečení více zahalená. A měnit jsem to nehodlala. 

,,Pustíme si film?" navrhl. Souhlasila jsem. Chtě nechtě jsem se musela přišoupnout blíž. Natáhl ruku a já naprosto vyvedená z míry jsem absolutně netušila, co má v plánu. Došlo mi to, až když jsem skončila na jeho nahé hrudi. 

,,Harry," bručela jsem. 

,,Co? Však nic nedělám," na tváři mu panoval provokativní úšklebek. No však jistě, vůbec nic. Vrtěla jsem se tak dlouho, až mě nakonec sám od sebe pustil a nechal sedět vedle něj. Naše paže se dotýkaly, film hrál jen tak do pozadí, řekla bych. Tedy aspoň pro mě. Já ho vnímat schopná nebyla. Hlavou mi běhaly nejrůznější myšlenky. 

,,Zítra jsou Vánoce," vyrušil mě. 

,,Já vím," přikývla jsem. Zítra je den, na který se těším vždy celý rok. Bohužel, ani ten sníh není. Celá naše početná rodinka se vždy sejde dohromady. Letos bylo kvůli našemu odletu vše poněkud chaotické. Narušila jsem rodinou idylku. Kvůli mě jsme večeřeli již včera, žádné dárečky druhý den ráno nikde nebyly. Strávila jsem to jen s mamkou, taťkou a bráchou. Doufala jsem, že se moje rodina zítra sejde jako každý rok, i beze mě, no a oslaví vše podle tradici. Já a Harry jsme je tenhle rok porušili snad všechny. 

,,Oslavíme je spolu, hh? Nebuď z toho smutná," drkl do mě. Poznal to na mně. Věděl, jak mi šrotuje mozek, věděl, jak moc je pro mě rodina důležitá a snažil se udělat vše proto, aby mi to vynahradil. Usmála jsem se na něj a do toho objetí stejně vlezla znovu. Sama od sebe. 

Prosím o zpětnou vazbu.♥ Moc děkuji za reakce u předchozích dílů, neskutečně mě to žene dál. Kdyby jste měli jakékoliv otázky, nebo si jen chtěli popsat, ozvěte se!!♥