Ještě, že zítra odjíždíme. Kam? To sama nevím. Neřekl mi ani slovo. Dny probíhaly v pořádku. Christopher pořád netuší, že jsem našla tu hromadu drog. Dneska jsem ho ještě neviděla a to už je večer. Předpokládám, že si balí věci. Já nemám co balit. Čtu. Vzala jsem si knihu z Christopherovy kanceláře. Jana Eyrová. Charlotte Bronteová asi očekávala, že její román mi bude oporou. Pokládám knihu na stolek vedle postele. Musím najít Christophera.
Procházím halou a Christophera nachazím v obýváku.
„Proč si zamnou nepřišel?"ptám se rozhořčeně.
„Musel jsem něco zařídit,"povalila jsem se vedle něj a lehla si mu do klína.
„Jsi vpohodě?"
„Neměla bych?"usměji se.
„Hej, nech toho,"pohladil mě po tváři.
„Kam jedeme?"konečně jsem se zeptala.
„Letíme na Barbados. Mám tam obchodní jednání,"tak tam jsem nebyla. Hodně jsem o tom slyšela.
„Letíme?vždyť jsme na ostrově, jak chceš letět?"zasmála jsem se, ale Christopher nevypadal na to, že by se bavil.
„Jsem si jist, že něco vymyslíme,"krásný úsměv vykouzlil na své tváři a já konečně byla šťastná.
„Caribic, že?"pro jistotu se ptám. „Jo, jseš moje chytrá holka,"hladí mě na bříšku a já se zachvěji. Je to příjemný pocit. Pocit, který mám jen s ním. „Co tam budeme dělat?"
„Už jsem ti říkal, že tam mám jednání a ty si něco vymyslíš."
„Aha, dobře."
„Jsi dokonalá,"vyhrnuje mi triko a sjíždí nahoru a dolů k pupíku až k prsům a zase zpátky.
„Měla bych si jít lehnout,"vyhrkla jsem ze sebe bez rozmyšlení. Nedošlo mi, že by ho to mohlo urazit.
„Co se děje?"
„Nic, jen jsem nervozní,"červenám se. „Z čeho? ze mě?"zasmál se. „Však víš, jsem v tomhle nezkušená a .."Christopher mě zastuvuje svými rty. Lehce jimy pohybuje. „Ty nemáš být nervozní, to já bych měl být, protože nikdy jsem nebyl s tak nádhernou dívkou jako jseš ty,"promlouvá mi na rtech a já na nic nečekám a přitiskla jsem své rty na jeho. „Miluju tě,"říkám mezi polibky.
Christopher mě doprovodil do mojí ložnice a společně semnou ulehl do postele. Po chvíli jsme usli.
Ráno jsem byla příjemně překvapena. Christopher spokojeně oddychoval vedle mě. Pomalu jsem se zvedla z postele a přešla k hromádce, kterou jsem měla nachystanou od včera. Christopher mi koupil nové šaty. Ještě jednou jsem se ohlédla na Christophera jestli opravdu spí a svlékla jsem si triko. Tím jsem stála nahá a sáhla jsem po spodním prádle. Oblékám si kalhotky a někdo si odkašle. Christopher sedí na posteli a pozorně mě sleduje. „Bože jsi úžasná,"zkousne si ret a mnou projede proud vášně. Jen jeho pohled mě dokáže změnit náladu o 180°. „Otoč se,"napomínám ho. „Stejnak se mi jednou ukážeš,"poškádlí mě a zasměje se. „Dobře, tak se dívej,"ohýbám se a tím mu dopřávám pohled na můj zadek. Přetahuju si přes halvu tílko a mikinu šedé barvy a obyčejné rifle.
Tak jsem se mýlila. Tento ostrov je větší než jsem si myslela. Je tu soukromé letadlo. „Tohle je Gulfstrem G550
„Aha,"bere mě za ruku a jdeme směrem k letadlu. Vycházíme pár schodů dovnitř. Můj bože. Tohle je ten největší luxus. Na tohle bych si nevydělala za celý život. Přidávájí se knám dva piloti a pohledná blondýnka. Kožené krémové sedačky jsou po stranách po dvou. Jsem omémena krásou, přepychem, Christopherem. Je tu všechno na co si jen vzpomenete. Menší plazmová televize je umístěna na levé straně letadla. „Udělej si pohodlí,"popožene mě Christopher a já usedám do luxusního křesla. Christopher si sedá naproti mě. „Připoutejte se za chvíli vzlétneme,"oznamuje pilot a my uposlechneme jeho rozkazy a zapínáme si pásy. „Letíš poprvé?"ptá se mě. „Jo,"chytám se opěrky a zarývám do ní své nehty. „Nic to není,"zasměje se. Zavírám oči a vstřebávám pocit, že už pravděpodobně nejsme na zemi. „Podívej,"svolává Christopher a já je pomalu otevírám. „Páni,"vydechuju a koukám přes malinkaté kulaté okno ven.
„Přespíme tady v letadle. Na místě budeme kolem 2 ráno,"oznamuje mi .
„Dobře,"s úsměvem se dívám na mraky.
„Můžete si odepnout pásy,"říká pilot. Christopher se zvedá a jde do skříňky. Sleduji ho a vytahuje lahev vína. Pokládá ji na stolek a já se dozvídám, co budeme pít Chateau Bel Eveque Cuvée Cardinal ročník 2005. To muselo být drahé. Christopher přichází se dvěmi sklenicemi a za pár chvil již nalévá temně rudou tekutinu. Víno je jemně chlazené a opravdu vynikající. Cítím aroma lesních plodů a oblizuju si spodní ret. „Chutná?"
„Je výborné,"odpovídám.
„Dozrává půl roku, je to jedno z nejlepších vín, co jsem kdy ochutnal."
„Mohu pro vás něco udělat?"přibíha blondýnka s úsměvem na tváři.
„Ne děkujeme už jsme se obsloužili,"stroze jí odpovídá Christopher a jeho pohled opět padá ke mně. „Víš, na tohle nejsem zvyklá,"
„Na co?"
„Tohle,"zvedám láhev vína. „Na tohle,"rozmáchnu rukama do prostoru.
„Není těžké si na to zvyknout,"
„Nesmíš mě takhle rozmazlovat,"promlouvám k němu. Přichází ke mně a sklání se k polibku.
