13. Part - Friendships & Love

262 16 1
                                    

Konec 12. části: V tom jsem si vzpoměl, že mi přišla sms, tak jsem si vytáhl telefon z kapsy. 'Doufám, že ti lekce zpěvu pomohla, ale už se neuvidíme. Ráda jsem tě poznala. Nicol' stálo v sms a já jsem otevřel pusu dokořán.

Pokačování: Volal jsem jí, ale hlásilo mi to, že není dostupná, jediný, kdo mě napadl, že bych mu zavolal byl její manager Robert. Vzal jsem tátův telefon a našla poslední volaná čísla. Jakmile to zvedl, nenechal jsem ho ani se představit.

Já: "Dobrý den, tady Ross Lynch, kde je Nicol? Nezvedá mobil."

Robert: "Na to samé jsem se chtěl zeptat tebe, ale z domu nemohla odjet z domu, protože se tam nahromadilo víc paparazzi, vím, že volala policii, protože lezli do zahrady i. Já se tam nedostal, takže nevim jestli je v pořádku."

Bez pozdravu jsem to položil a vzal klíče od auta. Proč to vlastně dělám? Neznám jí natolik dlouho, abych si o ní dělal starosti. Zakroutil jsem hlavou a rozjel se za ní. Chtěl jsem zajet k ní do ulice, ale bylo tam plno novinářů, kteří by mě nepustili. Zajel jsem do vedlejší ulice a skočil do vedlejší zahrady, kde jsem doufal, že nikdo nebude. Stačilo jen přelézt plot a budu na její zahradě. Přisunul jsem si nějaký květináč a přelezl plot. Šel jsem zahradou ke dveřím, které byly směr obývák, protože jsem byl moc líný obcházet celý dům. Viděl jsem Nicol, jak sedí v křesle s knížkou od Hemingawaye a v uších má sluchátkách. Přece jen jsem silněji zabušil na dveře a ona zvedla hlavu. Její oči byly lehce červené, takže asi brečela. Zvedla se a otevřela dveře a šla si sednout zpět. Já jsem vešel dovnitř, zabouchl jsem dveře a sedl si na gauč. Koukal jsem na ní a ona stále mlčela a pak se koukla na mě a povzdechla si. "Promiň, já jen nechci, aby nás spojovali, jako pár." Já se jen usmál, natáhl se k ní a utřel jí slzy bříšky palců. "Víš, že mi to je jedno? Hele, neznáme se dlouho, ale ať nás jako pár spojují, hlavně, že my dva víme, jak to mezi námi je."

O dva týdny z pohledu Nicol.

Pomalu se rýsují nové písničky i obal nového alba. Je konec ledna a je další předávání cen. Tentokrát tam jsem jako host a mám i vystoupit, je to jako bych začínala. "Nicol, za minutu na červený koberec." Řekla pořadatelka a já schovala mobil do malého psaníčka. Bodyguardi se rozestoupili a já udělala pár kroků, než mě zasáhly blesky fotoaparátů. Trochu jsem zamrkala a v tom jsem ho uviděla. Blonďatá roztřepená hlava, vyšší hubená postava a elegantní oblečení. "Cody?" zašeptala jsem si sama pro sebe.

'Naklonil se ke mě a já poprvé ucítila ve svém břiše motýlky. Nechtěla jsem k němu nic cíti, byl to čistě domluvený vztah, ale čím víc jsme spolu, tím víc ho začínám mít ráda spíš jako někoho víc než kamaráda, ale pak je tu Justin.... Přiložil mi rty na rty a nic víc, nepohyboval s nimi. Slyšeli jsme, jak okolo nás všichni volají a cvakají foťáky. Odtáhla jsem se, usmála se na něj a zabořila hlavu do jeho hrudě. Slyšela jsem, jak se zasmál a dal mi pusu do vlasů.'

Z mého vzpomínání mě probraly hlasy, kterí na mě volaly. "Otoč se, usměj je, hoď vlasy..." Místo toho jsem tam stála jak solný sloup a nepohla se. Když najednou se začal přibližovat a já zpanikařila. "Nicol, ahoj!" Přišel ke mě a já se trochu probrala. Nasadila jsem falešný úsměv, což pochopil, jako pozdrav. Vypadal neskutečně. Vyrostl, jde vidět, že posiloval a už to není ten kluk, co nevěděl, co chce dělat, protože nechtěl zpívat popové písničky, které mají všechny jednu a tu samou tóninu. "Wow, vyrostl jsi." Řekla jsem a on se na mě usmál. Cítila jsem, jak mi zabrněl mobil v kabelce, ale nehledala jsem ho, neměla jsem náladu moc odpovídat. "Ty taky, nečekal jsem, že tě ještě uvidím na jakémkoliv předávání." Zasmála jsem se a udělala pár kroků, abychom uvolnili koberec pro další lidi. "To asi nikdo, ale asi bych měla jít na svoje místo." Došli jsme k jednomu pánovi a jen jsme mu řekli jména. Prohlížel si zasedací pořádek a mávl na mě i Codyho. "Sedíte vedle sebe, pojďte za mnou." Koukli jsme se na sebe, jako jestli si z nás nedělají srandu, ale oba moc dobře víme, že to nemůžeme ovlivnit. Sedli jsme si mlčky vedle sebe a já se konečně koukla na esemesku. 'Rozešel se s Gigi a zavři tu pusu, když na něj koukáš.' Od koho jiného než od Rosse. Už se nepodepisujem, tak nějak jsme se navzájem uložili do mobilů a píšeme si neskutečné kraviny. Zasmála jsem se a telefon hodila zpět do tašky. "No a jak se jinak máš, co je nového?" Promluvil z ničeho nic. Pootočila jsem hlavu a viděla jeho nádherný úsměv. Zatřásla jsem hlavou, abych se nevytratila do světa vzpomínek. "No, zatim se mám dobře, je to jako na začátku kariéry kdysi. Před nedávnem premiéra klipu a teď končíme s albem. Přece jen jsem utekla, když jsem měla plno rozpracovaných písniček. Zeptala bych se i tebe, ale přece jen jsi víc a víc slavnější a člověk se na perezhilton.com toho dozví víc a víc." Zasmála jsem se a stejně tak i Cody. 

"Jojo, my ostatní teď máme pokoj, to o tobě píšou v tuhle chvíli každou minutu. Jinak videoklip jsem viděl a když jsem ho viděl poprvé, nevěřil jsem, že to jsi ty." V tom se celým sálem prohnal zvuk zvonění telefonů. Perez úřaduje a píše další drby. Vytáhla jsem telefon a viděla jsem fotku mě a Codyho, teď, jak sedíme a bavíme se spolu. 'Říká se, že stará láska nerezaví. Bude to tak i u Nicol Sterling a Codyho Simpsona?' Četla jsem to pořád dokola a začala trochu víc přemýšlet o tom, že má možná Perez pravdu.....

No, dočkali jste se nové části :D Omlouvám se, ale před jarními prázdninami toho je ve škole vážně hodně :/ Ale snažím se. Teď o víkendu trošku předepíšu dopředu snad, takže nebudu mít takové zpoždění s částmi možná. V médiích máte, co měli Cody a Nicol na sobě. Jinak, co myslíte, dají se ti dva dohromady nebo ne? :) Já to vím, muhehe :D -Nicol

Fame isn't awesomeKde žijí příběhy. Začni objevovat