Fame isn't awesome

6. Part - Stinná stránka slávy

Konec 5. části: "Prosím zkus to aspoň chvíli, pojď aspoň na soukromou party po udílení." Váhala jsem. Vrhnu se do všeho znovu po hlavě nebo zůstanu v ústranní?

Pokračování: "Rozhodnu se potom." Řekla jsem mu a šla jsem se převlíct zpět do šatů. Uhlazovala jsem si sukni a v tom jsem do někoho narazila. Byla to blonďatá holka asi stejně vysoká, jako já. "Ty jsi Nicol, panebože, už jak jsi se vynořila na scéně, tak jsi se stala mým vzorem!" Vyhrkla z ničeho nic. Falešně jsem se zasmála, abych jí potěšila a v tom vytáhla zasedací pořádek, počkat, nebyla to ta jediná holka z té kapely? "Podepsala by jsi se mi prosím?"

"Rydel, dělej, jen předaj cenu a vystupujem!" Zavolal na ní vyšší kluk s trošičku delšími hnědými vlasy.

"Jméno ti už asi říkat nemusim." Zasmála se a podala mi tužku. V rychlosti jsem se jí podepsala a šla si sednout na své místo. Michael tam seděl s úsměvem a už z dálky mi ukázal palec nahoru. "Vidíš, ty na to pódium patříš." Řekl se smíchem, jak jsem si sedla. Trošku mi vrtalo hlavou, co o mě lidi píšou na twitter, tak jsem přemýšlela, jestli si obnovit účet a nakonec jo. Po chvíli, co jsem jim napsala už mi začaly chodit různá upozornění. Zadala jsem si tam #rdmaperformance2014 a vyjelo mi plno výsledků. "@NicolSOfficial úžasný, konečně jsi se vrátila, ta pauza ti prospěla; Neuvěřitelná energie při tvém vystoupení @NicolSOfficial !; Stejně zase zmizí a jak začne její sláva upadat zase se jeden večer vrátí a půjde to dokola @NicolSOfficial..." Bylo tam spousta příspěvků, ale při tom jednom mi došlo, co Robert udělal.

'Sakra, kdo zavolal ty novináře? Nemůžu od Justina odejít, to všem dojde co se stalo, ale mám sraz s Codym. "Nicol, jsou okolo celého baráku, pojď radši do patra!" Zavolal na mě Justin a v tom někdo zazvonil. Já otevřít nemohla, tak se tam rozeběhl Justin a koukl se kukátkem, kdo to je a v tom otevřel. Byl to Robert, který rychle skočil dovnitř a zavřel za sebou dveře. Koukal se střídavě pohledem na mě a Justina a pak se rozešel do kuchyně. "Doufám, že vás to naučí. Příště mi nekažte byznys, máte štěstí, že jste oba velké osobnosti, jinak bych byl naštvaný." Byla jsem zaskočená, on zavolal paparazzi?'

"Nicol, vnímej." Drkl do mě Michael a probral mě ze vzpomínání. Předemnou stála holčička okolo 11ti let a sladce se na mě usmívala. "Co potřebuješ broučku?" Zeptala jsem se a naklonila se k ní.

"Víš, před rokem jsem tě měla strašně ráda a přála jsem si tvůj podpis a teď jsi se vrátila, prostě, no, podepsala by jsi se mi tady do bločku?" Podala mi bloček, kde byla otevřená stránka s nadpisem 'Jednou jí potkám'. Usmála jsem se a podepsala jsem se jí tam. "A jak se jmenuješ broučku?"

"Rachel." odpověděla mi.

"Takže, pro Rachel, ať se ti v životě daří, užívej si co nejvíc dětství a ať se ti vše vysnění splní, Nicol Sterling." Nakreslila jsem jí tam ještě sluníčko, zavřela bloček a podala jí ho. V tom se mi vrhla okolo krku a pevně mě obejmula. "Děkuju." Zašeptala mi do ucha, pustila mě a odběhla. Přiznávám, tohle byl nezvyk.

Večer rychle uběhl a já ještě s dalšími jsme se přesunuli na něco jako večírek, kde třeba já jsem se vždy nudila. Sedla jsem si tam k baru, objednala si vodu a dál byla na mobilu. "Nicol, jsi to ty?" Uslyšela jsem za sebou povědomý hlas. Otočila jsem se a za mnou stála vysoká hubená blondýnka s vlnitými vlasy. "Taylor!" Obejmula jsem jí na pozdrav a ona si přisedla. 

"Tak povídej, co je nového?" Usmála se a objednala si sklenku vína. Neuvěřitelně zhubla a bylo vidět, že hubne dál. Vím, jak na to byla háklivá, když jí někdo říkal, že by měla přestat hubnout a podobně. "Nic není nového, ale u tebe jsem slyšela, že toho je plno."

"Víš, že není. No, měla bych jít k věci. Řekni mi prosím narovinu, jestli se vrátíš nebo ne. Připravuji nové album a moc bych si přála nazpívat s tebou jednu písničku." Po tom, nad čím jsem dneska přemýšlela jsem věděla, kdo za tím stojí. "Robert, že?" Taylor sklonila hlavu a prstem začala přejíždět okraj skleničky dokola a dokola. Pak se na mě neutrálním výrazem podívala a pak zase zpět do skleničky. "Promiň, já vím, že to nechceš. Jak dlouho zůstaneš v LA?" zeptala se mě a v tu chvíli mi došlo, že jsem chtěla odlétat domů zítra. "No, chtěla jsem zítra odlétat a asi to tak i zůstane, teď mě omluv, musím si jít zabalit to minimum oblečení, co jsem si vzala." Zvedla jsem se a napsala řidiči, ať přijede k zadnímu vchodu. Vzala jsem si psaníčko a šla k zadnímu východu, abych se dostala nepozorovaně z budovy. Otevřela jsem dveře a čekala jsem, že mě ovane vítr, ale místo toho mě zasáhlo do očí plno blesků. Foťáky byly okolo mě a v tom jsem neměla místo, abych se hla. Točila jsem se dokola a hledala únik, ale nebylo kudy. Každý se mě na něco ptal, ale to jsem nevnímala. Všude byly jenom blesky od foťáků a přenosné moderní diktafony. Už jsem ani neviděla dveře, kterými jsem přišla.....

Z pohledu Rosse.

Začínal jsem být unavený a v tom jsem si všiml, jak někdo rychle zmizel zadním vchodem. To mě trochu probudilo, protože jsem seděl kousek od těch dveří. Trošku jsem si promnul oči a pak jsem si uvědomil, kdo sedí na baru. Taylor Swift a tady?! Tak toho jsem musel využít, krom toho, že je vážně pěkná, tak mít kontakt na osobu, jako je ona? To se bude vždy hodit. Zvedl jsem se a šel k ní a pak jsem si uvědomil, že s někým telefonuje. "Roberte, Nicol odešla, šla k zadnímu vchodu, promiň, ale mám jí ráda, nebudu se do toho dál míchat." Počkat, ale vždyť zadní vchod je na parkoviště. Chvíli jsem tam stál a Taylor se pak otočila a koukla na mě. "Potřebuješ něco?" Zeptala se mě a já tam ještě chvíli stál. "Ne, jenom, zadní vchod vede na parkoviště. Jestli tam šla a asi šla sama bez bodyguarda, myslím, že do teď je v kruhu paparazzi." Řekl jsem a jí se v očích objevil strach. Rychle vyhledala znovu telefon a rozeběhla se ke dveřím, od kterých jsem předtím kousek seděl. "Počkej, kam jdeš?!" Zavolal jsem za ní a pak se za ní i rozeběhl. V rychlosti jsme se ale zastavili  a viděli hlouček fotografů, jak mají foťáky směrem k zemi a něco fotí. "Podívejte, Taylor Swift!" Zavolal někdo a oba jsem se na sebe zděšeně koukli a rychle jsem zase vlezli do dveří. "Musím najít Michaela." Řekla a běžela někam a po necelé minutě se vynořila se skoro dvoumetrovým namakaným chlapem, takže jsem to rovnou typl na bodyguarda. "Nicol tudy odešla, ale tady," ukázala na mě, "jak že se jmenuješ?"

"Ross."

"Tady Ross mi řekl, že to je rovnou na parkoviště a mám za to, že se stalo to co po tom incidentu, že se snažila utéct, ale že omdlela, když se na ní sesypali." Ten pán nic neřekl a vyrazil hned ven. Pootevřel jsem dveře a koukal jsem, co se bude dít. "Volám policii, vypadněte!" Zařval na celé parkoviště a v tom se všichni paparazzi rozeběhli pryč.....

Háááá, dávám další část. Pro mě to je na dobrou noc, protože jsem unavená ze zápasu :D Doufám, že se vám líbí. K této části není bohužel ani video, ani písnička, ani obrázek, tak snad nevadí a doufám, že vás tahle část potěší. Nějaké to drama musí být, že? :D -Nicol