13.kapitola: BDSM?

96 7 2
                                    

Ráno jsem se vzbudila s Dominicem na svém těle. Poznal, že už jsem vzhůru a tak mě otočil obličejem k obličeji. Nehledě na to, jestli mám nebo nemám vyčištěné zuby mi dal dlouhý polibek. Nechtělo se mi vstávat, jelikož jsem se nádherně vyspala, ačkoliv to bylo na tvrdé zemi. Jako by gravitační pole bylo silnější než kdy dřív. Nad hlavami máme jasnou oblohu s menšími býlými mraky. A jeho ústa na těch mých do toho. Cítím se jako bych přesně sem patřila. Sem..k němu. Chci tenhle okamžik prožívat znova a znova. ,,Co chceš na snídani?" optal se, když jsem si protírala oči. ,,Tousty prosím." ,,Výborně! Pojďme je udělat!" a začala znovu z něho sršit ta energie.
   Když jsme zasedli ke stolu, zeptal se na něco, co mi totálně vyrazilo dech: ,,Uhm.. Takže co máš ráda? Myslím, když jsou dva lidé v posteli a tak.." Bylo to něco, co jsem nečekala a trochu jsem se zakuckala, přičemž jsem se snažila tvářit co nejvíce vážně. Ale myslím, že si každý dovede představit, jak to vypadalo.. Takhle rychle jsem tuto otázku nečekala. Samozřejmě..jednou by to přišlo, ale teď?  ,,Proč se...?" ,,Rád mám podobné věci rychle vyřešené.." i přes ten vážný tón v jeho hlase se na mě koukal jako na anděla či jako na obrázek. Každopádně.. očekává odpověď na otázku, kterou se bojím dát. Asi se nebude smát, ale stejně se trochu za to stydím. Ale proč? ,,No.. já nevím.. nevím." ,,Jak to?" nezněl naléhavě, spíše jen zvědavě. ,,Nikdy jsem nic takového neprovozovala." ,,Promiň! Nechtěl jsem tě do toho tak zatáhnout." Jsem ráda, že to vzal takhle. Někteří by se smáli. Jenže, pravda, on není někteří. ,,Když už jsme u toho, co máš rád ty?" Jeho oči potemněly. ,,Zlato, tak nevinnou tvář nemůžu kazit. Momentálně teď ne." A vítejme ve filmu Padesát odstínů šedi! Přesně tak to vypadá. Což by ale znamenalo, že má rád vlastní způsoby erotických praktik. Plné otroctví, disciplíny, dominance... Kdo by ale věřil, že si Dom ulítl na BDSM? ,,Mimochodem, rád bych tě seznámil s rodičema. Nevadí?" ,,Ráda je poznám." ,,Jedeme za chvíli!" Usmíval se  jako měsíček na hnoji. A najednou mě přepadla obava. Co když se jim nebudu líbit? Dom vzal můj prázdný talířek a dal ho do myčky, za což jsem mu poděkovala. ,,Běž se sbalit. Budeme tam dva dny." Běžela jsem bez zaváhání. Co když udělám špatný první dojem? Co když řeknu něco špatně? Jo.. takové starosti proudí snad pomalu každému člověku hlavou..
   Okolo desáté hodiny jsme vyjeli. Cesta by měla trvat okolo tří hodin. A on začal konverzaci: ,,Tee, to ráno.." ,,Vážně se neomlouvej." skočila jsme mu do řeči. ,,To jsem nechtěl.. Chci ti říct, co mám rád." ,,Nejdříve mě nechceš kazit a teď jo?" Zasmála jsem se pobaveně. Snad to neznělo blbě. ,,Jo," zazubil se, ,,Víš, co je BDSM?" A jsme tady. Teď mi určitě oznámí, jak podepíšem smlouvu, ukáže mi jeho pokoj v rudé a že ho budu muset opravdu poslouchat. Řekněte, kdo by to do usměvavého, pečujícího, milého a co já vím, co ještě Dominica, řekl? ,,No..asi to víš. Ale jestli se ti to příčí, nikdy to nebudeme provozovat." ,,Mě to láká." A tomu se podivil. Srdce mi buší, jako by mělo vyletět z hrudi. Mám něco říci?" ,,Měl jsi už nějakou ženu pro tohle?" ,,Dvě." jeho odpověď zdála se být poněkud chladná. ,,Zasvětíš mě někdy?" Jeho oči opět zazářily. ,,Pokud to opravdu budeš chtít." Z této debaty ve mne proudil adrenalin a já byla schopna slyšet údery svého srdce.
  Cesta uběhla rychle. Hlavní program byl zpěv, při kterém mi běhal mráz po zádech. Nicméně..zastavili jsme před menším domkem a já teprve teď začala být nervózní. Pevně jsem sevřela Dominicovu ruku a on mou zmáčkl nazpátek.
  Nervozita stoupá, když jsme u dveří a já nevím, jak se uklidnit.  "Cink! Cink!" zazvonil zvonek přičemž se dveře začaly odemykat. Teda.. NĚKDO je začal odemykat!  Sakra! Teď bych si přála zmizet rychlostí blesku. Proč já kráva s tímhle souhlasila?! A najednou před námi stála taková menší paní s milým úsměvem na tváři, když v tu se za ní objevil i muž, s téže úsměvem  a dvě menší holky. Všichni působili mile, takže moje nervozita naštěstí opadla.
  ,,Mami, tati, tohle je Kristin." ,,Zdravím!" zvedla jsem ruku na pozdrav. ,,Ahoj holčičko! Dominic nám o tobě tolik vyprávěl!" spustila jeho mamka, když mi třásla rukou. Nakonec mi ji podal i pan Harrison se slovy: ,,Rád tě poznávám." Chvíli jsme si povídali a pak si mě na starost vzaly jeho sestřičky. Vyptávaly se na různé věci, asi chtěly vědět, že jsem pro jejich brášku ta pravá.
Energie z nich srší. Opravdu jsem se bála zbytečně. Moje nervy dávno odešly. Doncaster se mi začal líbit ještě více a to jen díky určitým lidem. Trošku mě mrzí, že já Doma rodičům představit nemohu. Snad se to srovná. Někdy. Nechci tu kazit atmosféru, když v tu mi do mysli zase vnikne BDSM.

SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat