Měla jsem tak trochu stesk, když v tu přijeli rodiče a brácha. Muselo mě to přejít, chtě nechtě! Spíše jsem svou mysl zamořila obavou, jelikož si nejsem jistá tím, že tu po něm nic nezůstalo. Tu mikinu vím, jak vysvětlit, ale co když se omylem v pračce objeví jeho trencle? Asi prostě řeknu, že jsem transsexuál.
Se všemi jsem se řádně přivítala. To víte, objetí a tak. Já své rodiče vážně miluju! Jenže občas bych asi chtěla, aby se někde zdrželi déle. Ovšem nemohu si dovolit přemýšlet zrovna nad tímto a proto na jejich otázku o Aye odpovídám: ,,Odjela už ráno." Takhle často jsem nelhala. Za jeden týden jsem rodičům zalhala více, než za celý svůj život.
Když jsem si k nim sedla a všichni tak nějak zapíjeli žízeň vodou a kávou, mamka se zeptala: ,,A copak jste dělaly? Vypadáš unaveně a sklesle." ,,Ale...to víš, hrály jsme hry, šly jsme ven, koukaly na hvězdy... Prostě jsem jen... no byla to zábava, víš.." Doufám, že nepoznali žádnou mou lež. V duchu tedy začnu manifestovat, aby to tak skutečně bylo. ,,Žádní kluci tu nebyli?" optal se naopak táta. ,,Neboj, přece víš, že nechci nic porušovat." Také jsem je informovala o mikině, kterou mi Dom nechal. Ach jak moc mi chybí ta elektřina..
Tohle mě vážně nebaví, kéž bych jim mohla říci pravdu. Nemusela bych se tak cítit špatně z toho, že lžu. Neříkám, že jsem nikdy nezalhala, to jsem občas udělala, ale prostě mě to tíží. Nevím, moje vinna to není ne? Můj brácha by mi to přál, sám má přítelkyni a je s ní šťastný. Trochu..trochu víc mu to závidím. Ale co mám dělat?
ČTEŠ
Secret
FanficJen holka z Česka, která se zamiluje do britského pobudy a on do ní. Rodiče se snaží je držet od sebe, myslí si, že se jim to daří, ale náš pár si k sobě najde cestu. Vzniká tak jedno velké tajemství. Praskne to či zůstanou v utajení? Co se v obou p...
