7.kapitola: Šok!

104 10 6
                                    

Ráno to byl opravdu šok! První co jsem zjistila bylo, že místo krásné, vyhřáté postele, je naším pelechem tvrdá plovoucí podlaha a přes nás hozena deka. Druhý, ještě horší, překvapení bylo --> Dominic je nahej! A já taky! ... Dobře... Rozhodla jsem se opatrně nahlédnout pod deku a šťastně tak zjišťuji, že je všechno v pořádku. Bohužel si skoro nic z minulé noci nepamatuji a tak ani nevím, proč jsme polonazí. Mohla bych aspoň vylézt, obléct se, předstírat, jak krásně jsem se vyspala.. Ovšem když jsem už chtěla vstát, Domova ruka mě přitiskla k němu. ,,Lekla jsi se?" zeptal se s pobaveným tónem v hlase. Škoda, že svůj sladký spánek jen předstíral, opravdu jsem se chtěla falešně vytahovat. ,,Tak trochu ano! A teď se prosím otoč, musím se obléct." ,,Bez trička jsem tě už viděl. Očividně. A dost živě si to pamatuji." říkal lehce laškovným tónem. ,,Tak mi dej aspoň tu deku." dělala jsem uraženou a s uraženým obličejem jsem šla sbírat svoje hadry.
   Kafe spraví vše.
   Kafe nespraví vše.
  ,,Ahoj babi! Ahoj dědo!" vítala jsem své prarodiče, kteří ohledně kluků jsou trochu s rodičema. Myslím v těch názorech. Takže toto je definitivně kontrola. Ale není to jen kvůli tomu, jestli je tady kluk. Samozřejmě mají i starost. Moje srdce mezitím buší jako o závod, když se dozvídám, že jedou na letiště, jelikož poletí do Turecka. A když jsme se loučili, ozvala se rána. Můj úsměv dostal křečovitý nádech. ,,Co to bylo?" zeptal se děda, připraven jít nahoru. ,,To jenom vysavač. Já se totiž rozhodla vysát a asi jsem ho jen špatně opřela. Nic kvůli čemu byste se měli stresovat." A teď sakra doufám, že nepoznají improvizační lež.. A když se znovu začali loučit, ulevilo se mi.
,,Tak jo vysavači. Můžeš vylézt!" A zelenoočko vypadlo ze skříně již podruhé.
   ,,Poznali něco?" ,,Ne. Buďte v klidu pane." ,,Říkej mi prosím. Dominic." ,,Omlouvám se pane." ,,Tee, jestli tě to tak baví, tak mi tak budeš říkat za jiné situace." ,,A v jaké pak?" ,,Záleží.. Třeba to jednou poznáme." Je teprve poledne a už tolik šokujících událostí? ,,Řekni mi jednu, Dome."

SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat