#4

66 4 0
                                    

Vešla jsem do dvoupatrového domu. Tohle bylo poprvé, co jsem do sídla Ostrých racků vcházela hlavními dveřmi. Když se táta setkával s Ericem Jacksonem, bylo to u nás v sídle. Všechny soukromé schůzky mezi kterýmkoli z bossů a tátou, se vždycky konali u nás. Táta tomu říkal výhoda domácího prostředí. Vyjednává se mnohem líp, když míří na něčí hlavu pomalu celý gang.

Zmáčkla jsem kliku dřevěných dveří a vešla jsem dovnitř. Vpravo sedělo pár chlápků jako hora vyhazovači a vymahači a hráli Black Jacka. Za nimi stálo pár dalších mužů, kteří se překřikovali a v rukách drželi panáky s whisky. Ještě před dvěma týdny by mezi nimi stála Kari a pokřikovala by s nimi. Vzpomněla jsem si na její tělo, jak se mi rozpadlo pod rukami na prach. Její blonďaté vlasy se rozpadli na prach. Bojovala za nás a zemřela za nás. Za lepší Ketterdam.

Položila jsem ruku na zábradlí a vyšla po schodech do patra. Luke si nevzal Jacksonovu pracovnu v přízemí, protože tam byl na jeho vkus moc velký hluk a nemohl se soustředit... Podle toho, co jsem slyšela. Nechal si svůj pokoj v patře, jenom si tam přestěhoval věci nezbytné pro bosse. Prošla jsem chodbou vlevo až na konec.

Ještě než jsem sem dorazila, slíbila jsem si, že budu ignorovat fakt, že mě Luke políbil. Byla to chyba, proč to rozmazávat.

Zvedla jsem ruku a zaklepala na dveře. Rada gangů už neexistovala. Všichni bossové si byli rovni i Rollinsovi, kteří vždycky sedávali v čele. Každý kulatý stůl má čelo. Něco na tom vážně bylo...

Zevnitř se ozvalo: ,,Dále."

Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Luke seděl za stolem. Měl hlavu skloněnou nad něčím, co mi připomínalo účetní knihu. Nejhorší část práce bosse. Počítání nekonečných účtů, když se dá dělat tolik zábavnějších věcí: okrádání turistů, vysedávání v kasinech...

Luke zvedl hlavu: ,,Jak šlo jednání?"

,,Lid stojí na naší straně," odpověděla jsem.

,,Pojď si sednout," kývl Luke na prázdnou židli a zavřel účetní knihu.

,,Díky," přikývla jsem a sedla si na volnou židli. ,,Budu potřebovat pár lidí, aby kontrolovali Afftona, jestli nedělá hlouposti."

,,Myslíš hrání na obě strany..."

,,Co jiného," potvrdila jsem. ,,Od někoho z chudý čtvrti se to dá očekávat."

,,Jo," potvrdil Luke. ,,Kolik chtějí?"

,,Pro nás zanedbatelnou částku," pokrčila jsem rameny. ,,Jeden a půl milionu. Obchodní rada nás přeplatí jenom těžko."

,,Co bude s Burzou?" změnil Luke téma.

,,Přemýšlím, že ji otevřeme." Meredithin plán nebyl úplně na nic. Otevřeme Burzu a všechny vykradače kapes nasměrujeme na trhy. Burza pak bude čistá a za to je každý ochotný zaplatit pár kruge za bezpečí peněženky a svého zboží.

,,Co na to ostatní?" zeptal se.

,,Ještě jsem jim to neřekla," přiznala jsem. ,,Meredith to napadlo dneska."

,,Myslím, že je to dobrý plán," řekl. ,,Takhle jsme ukázali městu, že ho chceme zlikvidovat. Pověsili jsme přes bránu vlastní lidi. Otevřeme Burzu..."

,,A ukážeme městu, že za našich podmínek může fungovat lépe než předtím," doplnila jsem.

,,Kolik lidí jsi na o ochotný poskytnout?" zajímalo mě.

,,Všechno co mám," řekl. ,,Na pomstu Kari cokoli."

Pomsta není dobrý motiv a nikdy nebyl. Byla nejistá. Vztek může vyprchat nebo narůst v něco, co nikdo z nás neovládne. Netuším, co bude, až se táta vrátí do Ketterdamu. Buď ho budu ignorovat, nebo po něm půjdu. Jedna věc byla, že zemřela matka, ale nebolelo to tolik jako to, co udělal táta. Ta rána byla pořád otevřená a pochybovala jsem, že se hned tak zahojí.

,,Luku... Oba víme, že takhle to nefunguje."

,,Co tím chceš říct?" nechápal.

,,Dokud ti půjde jenom o pomstu, tak tuhle hru dál hrát nemůžeš." Potřebuješ ho. ,,Potřebujeme lidi, kteří dokáží rozumně uvažovat. To během myšlení na pomstu nejde."

,,Ty po Annie Shine nejdeš kvůli pomstě?" zvedl obočí.

Zatnula jsem ruce v pěst. ,,To je něco jinýho."

,,Nepovídej... Já myslím, že je to to samé. Prostě řekni děkuju za vojáky a můžeš jít. Potřebuju tady něco dodělat."

Naprázdno jsem otevřela pusu. Bylo mi jasné jedno. Luke už nebude stejný. Smrt Kari ho zničila.

Vstala jsem a na tváři vyčarovala falešný úsměv. ,,Jasně. Nebudu rušit."

Vyšla jsem ven z domu. Už teď mi chyběl ten kluk, kterým Luke býval a jestli bude nějaká možnost, jak ho dostat zpátky... Zahnala jsem tu myšlenku. Každého smrt blízké osoby změní.

War of KetterdamKde žijí příběhy. Začni objevovat