War of Ketterdam

#8

Stála jsem jako opařená. Tohle se nemůže dít. Silene pomohla Meredith dovnitř.

,,Hledali tebe," řekla Meredith, když se posadila. ,,Věděli, že nejsi v Sídle."

,,Řekl jim někdo, kde jsme?" podívala jsem se na ni.

Zavrtěla hlavou. ,,Věděla jsem to jenom já a Johnson. Erik tam zůstal, abych tě mohla varovat."

,,Kolik gangů dostali?" zajímalo mě.

,,Netuším," pokrčila Meredith rameny. ,,Ale máme týden, než je popraví."

,,Cože?" vypadlo ze mě.

,,Když je odváděli... Slyšela jsem dva vojáky, jak říkali, že za týden bude po nich," vysvětlila.

,,Probuď ji," otočila jsem se na Ducha Ketterdamu. ,,Hned. Hrajeme o každou vteřinu. Jestli tuhle bitvu prohrajeme, prohráli jsme válku o Ketterdam."

Jonathan vzal z rohu místnosti kýbl s vodou a vylil ho Annie na hlavu. Vzala jsem z rohu místnosti prázdnou židli a postavila ji naproti Annie. Chvíli jsem počkala, než se probere. Zmateně se rozhlédla po místnosti.

,,Zase se setkáváme," začala jsem.

,,Takhle to teda skončí?" zeptala se Annie.

,,Ne tak rychle," zarazila jsem ji. ,,Kde je Luke Hawkins a Erik Johnson?"

Annie zavrtěla hlavou. ,,Netuším."

,,Nehraj si se mnou," protočila jsem oči. ,,V Ketterdamu jsou vojáci keršské královny."

,,Nehraju si s tebou," odvětila. ,,Nevím, kde jsou. Slyším to poprvé."

,,Zmizely minimálně dva gangy..."

Annie jen pokrčila rameny. ,,O tom nic nevím. Zeptej se Rady, třeba..."

,,Třeba?" pousmála jsem se. ,,Jestli mě někdo z nich uvidí, zabijou mě."

,,Tak s tím ti nepomůžu," odvětila Annie.

Otočila jsem se na Silene, Decha Ketterdamu a Meredith. Stáli u sebe a sledovali nás. Tohle zbylo ze dvou velkých gangů.

,,Je to tvoje vina," štěkla jsem na Annie.

,,Ty už taky," zavrtěla nevěřícně hlavou. ,,Přestaňte všichni všechno házet na mě."

Ruka mi sjela k rukojeti pistole. ,,Takže jsi to nebyla ty, kdo přišel požádat o pomoc? Kdo z nás do tohohle zatáhl? Kdo mě pak zradil? Kvůli komu je matka mrtvá? Proč mě chtějí zabít?"

,,Dělala jsem to, co mi nařídili s tou žádostí," odsekla. ,,Nechci skončit na testech. A to s tou zradou, nebylo to úmyslné. Šla jsem pro dokument, ale na cestě mě chytili a přivedli před van Ecka."

,,A?" zvedla jsem obočí.

,,Kývla jsem na jeho nabídku, protože jsem nevěděla, jestli přijdeš," vysvětlila.

Pomalu jsem vstala a opřela se o dlaněmi o opěradlo židle. ,,Kdybys mě neznala od devíti, možná bych ti to i věřila."

,,Mysli si, co chceš," prohlásila. ,,Takhle to bylo."

,,Co jsem ti řekla naposledy?" povzdychla jsem si.

,,Netuším," pokrčila rameny,

,,Každý má svoji pravdu. Kdybych se zeptala van Ecka, řekl by to jinak a Jack Shine by to řekl zase jinak," zopakovala jsem.

,,Tak se jich zeptej," vyzvala mě.

,,Až mi nebudou chtít dát provaz," protočila jsem oči.

,,Tak už to skonči," požádala mě.

Zasmála jsem se. ,,Nevtipnější je, že to nedokážu. Nedokážu zmáčknout tu zasranou spoušť, když hlaveň míří na tebe."

,,A důvod?" zajímalo Annie.

,,Jak to mám vědět?" rozhodila jsem rukama. ,,Prostě to nejde."

,,Já měla zemřít už dávno," prohlásila Annie. ,,Proč se to pořád oddaluje?"

,,Dneska jsem to stane," přikývla jsem. ,,Mám na to lidi."

,,Konečně se o to nebude snažit otec," pousmála se Annie.

,,Perfektní rodina není až tak perfektní?" ušklíbla jsem se.

,,Ne všichni vědí, co se děje za zavřenými dveřmi," odpověděla. ,,My nikdy perfektní rodinka nebyli."

,,No jasně," protočila jsem oči.

,,Nedělej, že si myslíš, že moje rodina je nějak dobrá, protože není," zvedla obočí.

,,Žádná rodina není dokonalá," souhlasila jsem. Ta moje byla, dokud mamka neumřela a táta neodjel do Nové Země.

,,Jak jsem řekla," pokračovala Annie. ,,Ne vždy se za dveřmi dějí dobré věci a někdy ani nevyjdou ven a zůstanou tam."

Přešla jsem ke zdi a sesunula se na zem. Natáhla jsem obě nohy před sebe. ,,Víš... Tohle všechno mi je celkem ukradené. Jediný důvod, proč jsi ještě naživu, je, že doufám, že dostanu Johnsona a Hawkinse zpátky."

Annie něco zamumlala.

,,Kde jsou?!" zvedla jsem hlas. Týden... Neměla jsem čas poslouchat Annie, jak si vylévá srdíčko. Potřebovala jsem najít lidi, kteří mi pomůžou je dostat ven.

,,Nevím, mám ti to hláskovat?" podívala se na mě.

,,Mohla bych tě za ně vyměnit," ignorovala jsem ji. ,,Vlastně ne... Problém... Mohla bych vyměnit tvoje tělo za ně."

Annie protočila oči.

,,Takže... Tohle je konec," opřela jsem se o zeď a vstala.

,,Nic netrvá věčně," pokusila se Annie o úsměv.

,,Poslední slova?" zeptala jsem se.

Annie chvíli přemýšlela. ,,Rozpis hlídek máš ve falešném dně horního šuplíku."

,,Prosím?" zvedla jsem obočí.

,,Slyšelas," přikývla Annie. ,,Nerada se opakuju. Rozpis máš u mě ve falešném dně horního šuplíku."

,,Jakou hraješ hru, Shine?" naklonila jsem se k ní.

,,Ber nebo nech být," vyzvala mě.

,,Jakou hraješ hru?" zopakovala jsem.

,,Jak jsem řekla... Ber nebo nech být."

,,Jak ti mám věřit," zavrtěla jsem hlavou.

,,Tak mi to nevěř," pokrčila rameny.

,,Co za to chceš?" nechápala jsem. Každý něco chce.

,,Nic," odpověděla.

,,Proč to děláš?" zajímalo mě.

,,Někdo dělat ostudu rodu musí," usmála se. ,,A protože ještě nebyla příležitost... A taky možná procentní naději, že se to doma změní, což se nestalo a asi ani nestane..."

,,Dej mi vteřinku," otočila jsem se a vrátila se ke svým lidem.