War of Ketterdam

#13

Pohled Gaii:

Posadila jsem se na dřevěnou rozvrzanou židli v jedné zapadlé hospůdce. Přede mnou leželo pivo. Lokla jsem si jednou a měla jsem co dělat, abych ho zase nevyplivla. Nesnášela jsem zapadlé lokály v přístavech. Špína a smrad. To byla slova, která tahle místa dokonale popisovala. Byla to místa, kde se námořníci za pár kruge opili, sehnali ženu a užili si noc, než pokračovali v cestě dál.

Naproti mně se posadil podsaditý muž s ryšavým plnovousem. Přes mastné ryšavé vlasy měl zavázaný šátek. Položil na stůl svůj půllitr piva a otočil ruku s tetováním. Kočka stočená v klubíčku spící v koruně. Pousmála jsem se. Vytáhla jsem rukáv saka a ukázala mu moje. Muž přikývl. ,,Slečno Rollins."

,,Ethan Toughguard?" zeptala jsem se.

Přikývl. ,,Nemám žádné dluhy, nechal jsem Líté šelmy za sebou, s požehnáním vašeho otce."

,,Já vím," vytáhla jsem z kapsy obálku. ,,Potřebuju někoho najít a nemám na to čas. Moji lidé jsou ve vězení, jinak bych tím pověřila někoho z nich."

,,Poslouchám..."

,,Chci, abys našel Alinu Starkov. Není tak chytrá, aby po sobě nenechala stopy. Byla v armádě a pak v Malým paláci. Nic o tom neví," posunula jsem směrem k němu obálku. ,,Tohle je záloha. Každý týden budu chtít vědět, jak ses posunul a podle toho dostaneš odměnu."

Ethan se zasmál.

,,Co?" zvedla jsem obočí.

,,Nic." Ale úsměv mu zůstal na rtech. ,,Pamatuju si, když ses učila chodit a je zvláštní tě vidět takhle."

,,Jak takhle?" zvedla jsem obočí.

,,Dospělou, silnou, co štěká rozkazy, jako by jí patřil svět," vysvětlil.

Protočila jsem oči. ,,Kvůli tomuhle jsem nepřišla."

,,Mám jednu otázku," napil se Ethan piva a rozkašlal se. ,,U Ghezena, to je hnus."

Zacukal mi koutek. ,,Jakou?"

,,Na co ti je světlonoška?" zvedl obočí.

,,Když budeme my dva jediní lidé, kdo budou znát její polohu, dá se s tou informací poměrně slušně obchodovat," pokrčila jsem rameny. A dám jí tomu, kdo nabídne nejvíc. Nikdo víc než Temnyj nenabídne, tím jsem si byla jistá. Věděla jsem, že se moje cesta a cesta jeho grišů zase zkříží. Otázka byla kdy a kolik informací budu mít.

,,Máš pro mě něco? Pro začátek?" zeptal se a vzal si obálku.

,,Nic bližšího," zavrtěla jsem hlavou. ,,Víme, že zdrhla Temnyjovi z Vrásy. Neměla s sebou nic. Jenom to, co měla na sobě a to něco ji muselo dostat do jiný země. Bez použití jejích schopností, protože..."

,,Všichni si myslí, že je mrtvá, kdyby je na lodi použila, nikdy to neutají," přitakal Ethan.

,,Přesně tak. Temnyj by ji jen tak nenechal pláchnout. Muselo to být něco, co nemohla naplánovat. Nikdo nemůže naplánovat operaci ve Vráse," bubnovala jsem prsty o stůl a uvažovala nahlas.

,,Jsi si jistá, že to přežil Temnyj?" zeptal se. ,,Zhasla mu..."

,,Jsem," přikývla jsem. A přijde si ke mně pro polohu Aliny.

,,Když to říkáš," povzdychl si Ethan. ,,Nemohla to zaplatit tělem?"

Zasmála jsem se. ,,Nemyslím si."

,,Takže co mám hledat?"

,,Šaty, šperky,..." rozhodila jsem rukama. ,,Něco. Nevím, do háje, co na sobě měla."

,,Tak jak já ji mám najít," zvedl Ethan obočí. ,,Nemáš nic, Gaio."

,,Je to moje jediná naděje. Jediná naděje pro Líté šelmy. I když už jsi pryč, vím, že nějakou částí jsi pořád Lítá šelma a vždycky jí budeš..."

,,Kurva, Gaio," promnul si obličej. ,,Mám ženu a syna. Nemůžeš po mně chtít, abych zmizel z Ketterdamu a hledal holku, co jí hledá nejnebezpečnější člověk. Nechal zmizet celý město ve Vráse stínů. Mám zodpovědnost za svoji ženu a svoje dítě..."

,,Ethane, prosím."

Zarazil se. ,,Rollinsové nikdy neprosí..."

,,Potřebuju tvoji pomoc, Ethane," řekla jsem. ,,Nejsem můj otec. Neutíkám od boje a neschovávám se v Nové Zemi. Jsem připravena v Ketterdamu zůstat až do konce. Za náš Ketterdam jsem připravena položit život. Žádná Obchodní rada, žádné pronásledování, to všechno skončí."

,,A co normální lidé?" zvedl Ethan obočí. ,,Ti, kteří chtějí žít své životy a činnost gangů je ohrožuje?"

,,Chceme Barrel, o ostatních čtvrtí se budeme držet dál. Jenom blázen by bydlel v Barrelu."

Ethan pokýval hlavou. ,,Seženeš mi jednu věc, která už se v Ketterdamu prakticky sehnat nedá. Potom to vezmu."

,,Cokoli."

,,Prachy, co jsem měl našetřený od Lítých šelem, jsme vrazili do školy pro našeho syna. Chodí do školy s dětma ze Zelveru, zatímco my..."

,,Jsme z Lidu," přikývla jsem.

,,Na něco peníze máme, na něco ne. Já i žena pracujeme, aby se měl co nejlíp, ale děti ze Zelveru jsou... Myslí si, že jsou něco víc než Morgan. Je jedna hračka. Existuje jich všeho všudy asi padesát kusů. Nemůžeš jí ukrást ze žádného z domů, musíš najít obchod... Mají ji asi dva lidi ve třídě a Morgan si ji přeje k Vánocům a já nemám jak ji získat."

,,Zabere mi to nějaký čas, postarám se o to, až dostanu zpod oprátky moje lidi, co ty na to Ethane?" natáhla jsem k němu ruku.

,,Jedna věc... Nekraď to, nechci, aby můj syn měl v ruce něco, co..."

,,Ty prachy jsou taky od krve, Ethane," připomněla jsem mu.

,,Nikdo tu hračku nebude hledat, když ji normálně koupíš," odvětil. ,,Seženu ti, jak to vypadá."

,,Dobře."

Ethan ke mně natáhl mozolovitou ruku a stiskl mi ruku. Měl pevný stisk, ale ne příliš. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já si vzpomněla na svého otce. Ethan by Morgana nikdy neopustil. Viděla jsem mu to na očích. Zůstal by s ním, ať by se stalo cokoli.

,,Najdu ti světlonošku," slíbil.