War of Ketterdam

#5

Doplnila jsem kulky do pistole. Zkontrolovala si nože v botách. Bylo tři čtvrtě na deset. Měla jsem patnáct minut, než začneme. Vzala jsem ze stolku klobouk a nasadila si ho.

,,Gaio?" vešla do místnosti Meredith. Otočila jsem se na ni. V ruce držela můj dlouhý kabát. Natáhla jsem ruku, aby mi ho Meredith hodila. ,,Jsi si jistá, že to..." hodila mi kabát.

,,Že to zvládnu?" zvedla jsem obočí a oblékla si kabát. Podívala jsem se na odraz v zrcadle přede mnou a upravila si límec. ,,Samozřejmě, Meredith. A kdyby ne, mám Ducha Ketterdamu."

,,Obě víme, že když si to rozmyslíš, tak Duch Ketterdamu tě poslechne na slovo," namítla. ,,Dluží ti to."

,,Já vím," přikývla jsem a zastrčila jsem si pistoli do pouzdra za pás. ,,Proč myslíš, že bych je jinak vysvobozovala. Potřebovala jsem vojáky a oni chtěli svobodu."

,,Můžou kdykoli odejít," řekla Meredith.

,,Nemůžou," zavrtěla jsem hlavou. ,,Vím o jejich dětech, svěřencích... Moc dobře si uvědomují, že když mě zradí, najdu je."

,,Jsou to jenom děti," namítla Meredith. ,,Nemůžeš je zabít."

,,Myslíš, že je chci zabít?" podívala jsem se překvapeně na ni. ,,Zabít je, je mi na nic. Kdežto když z nich udělám rukojmí... Budou dělat, co budu chtít. Ale doufejme všichni, že k tomu nedojde."

,,Jsi si jistá, že nemám jít s vámi?" zeptala se.

Zapnula jsem si černý kabát. ,,Naprosto. Až zabiju Annie Shine, bude všechno jako dřív."

,,Kromě toho, že zvednou ceny za tvojí hlavu," dodala Meredith.

,,Což je prakticky výhra," prošla jsem kolem Meredith. Počkala jsem, než vyjde z pokoje a zamkla.

Erik na nás čekal u schodiště. ,,Všechno je připraveno," oznámil mi.

Děkovně jsem přikývla. Položila jsem ruku na zábradlí a sešla do přízemí. Erik s Meredith šli za mnou. Duch Ketterdamu už na mě dole čekal. Měl přes ramena hozený starý černý kabát s kapucí. Z kapsy mu vykukoval bílý kus látky s omamnými látkami. U pasu měl pásek s pouzdry s pistolemi.

,,Máš všechno?" zeptala jsem se ho.

Duc Ketterdamu vytáhl z kapsy bílou látku. ,,Nejrychlejší, co jde tady sehnat."

,,Skvěle," přikývla jsem. ,,Můžeme vyrazit."

,,Žádný slzy," řekl mi Erik.

,,Žádnej funus," odpověděla jsem s Meredith.

Pak jsme s Duchem Ketterdamu vyrazili.

Vešli jsme s tátou do našeho kasina. Lidé seděli u stolů a hráli karty. Jiní seděli a sledovali ruskou ruletu. Naivně věřili, že něco vyhrají. Strčila jsem ruce do kapes saka.

,,Teď je sleduj a řekni mi, koho vyhodíme," pobídl mě táta.

Prošla jsem mezi  lidmi a posadila a došla k Jordánovi, dvaadvacetiletému otci dvou dětí. Jeho žena seděla doma a on dělal pro nás. Opřela jsem se o opěradlo jeho židle.

,,Slečno Rollins?" otočil se na mě.

,,Jordáne," pousmála jsem se, ,,jen pokračuj. Ti lidé chtějí hrát." Kývla jsem směrem k ravčanům. Oba se na nás nechápavě koukali.

,,Jistě," pousmál se a začal míchat karty. Sledovala jsem jeho ruce a kartu, která zajela do jeho rukávu. Každý pozornější člověk by si toho všiml a to jsme si nemohli dovolit. Naklonila jsem se k němu. ,,Dneska jsi tu naposledy," řekla jsem tak, že to nikdo kromě mě slyšet nemohl.

Pomalu se na mě otočil. ,,Nemůžete mě vyhodit."

,,Vážně?" zvedla jsem obočí. ,,Protože mě nepřijde, že bys tady o tom rozhodoval."

,,Mám ženu a dvě děti," podotkl.

,,Myslíš, že mě to zajímá?" řekla jsem. ,,Ne, možná ses měl víc snažit, dokud jsi mohl."

,,Chci mluvit s Rollinsem," prohlásil. ,,Najal mě on, ne ty."

,,Nebudeme s takovou kravinou otravovat tátu, ne?"  vzala jsem si od něj karty a začala míchat. ,,Takže vysmahni, než tě nechám vyvést."

,,To neuděláš...," řekl.

Kývla jsem na dva svalnaté muže v rohu místnosti. ,,Ne?" Jair i s jeho parťákem přišli ke mně.

,,Gaio?" podíval se na mě Jair. ,,Všechno v pořádku."

,,Bude, až ho vyvedete," ukázala jsem na Jordána. Jair mu vrazil pěst do břicha a spolu s druhým vyhazovačem ho odvedli.

,,Omlouvám se," promluvila jsem ravsky na turisty. ,,Podváděl a to je nepřístupné v našem podniku. Už ho tady neuvidíte. Mohu vám jako omluvu nabídnout pití zdarma?"

Muž i žena se na sebe překvapeně podívali. ,,Samozřejmě," odpověděl muž.