M: Jestli bude po tatínkovi, tak spolupracovat nebude
Všichni se zasmáli
D: Musím uznat, že máš pravdu
Štěpánek jim ještě vytiskl UZ snímek.
Dary si ho nakopírují a dají je rodině pod stromek i jednu Jirkovi.David si ji celou cestu po nemocnici prohlížel.
D: Teda nemůžu se na toho našeho malýho zázraka vynadivat
M: Viď? Teď to nějak víc prožíváme, než když jsme čekali holky viď?
D: Tojo, tak to jsme byli hodně mladý, bylo to v takovém spěchu a navíc teď je to větší zázrak než tehdy, to už jsem přestal věřit, že se to povede potom, co se to stalo
M: Tojo, jsem šťastná, moc
D: Já taky, díky tobě, moc mě mrzí jak jsem se k tobě choval
M: To už jsme vyřešili, Daví, ale já na tom mám taky svoji část viny, neměla jsem tě jen tak nechat odejít a ani jsme si to pořádně nevyrikali, já prostě podepsala papíry a nazdar, takže už je to vyřešený jo?
D: Jasně
Chytil ji za bok a dal jí pusu na tvář
Došli na urgent a vrhli se do práce. Mery se snažila něco sníst, kvůli malýmu, ale stejně byla ještě jednou zvracet. David byl s Mery každou volnou chvíli.
Pak se nachýlila 2. hodina. Všichni se sešli na příjmu. Mery seděla Davčovi na klíně.
Ji: Moc vám všem děkuji, za další úspěšný rok, co jsme tu spolu zvládli, letos se toho stalo hodně
Usmál se na Dary a ty pak na sebe a dali si pusu.
Ji: Přeji vám klidné svátky a pěkný nadcházející rok, chce ještě někdo něco dodat?
D: My bychom s Mery, ještě něco chtěli. Oba vstali. David vytáhl u mondruru obálku, podal ji Jirkovi, postavil se za Mery a obejmul ji.
Ji: Co to je?
M: Uvidíš, rozbaluj
Jirka to vytahoval z obálky
Chvíli se díval na UZ, kde byl pripsanej týden.
Pak se na ně usmál
Ji: To je skvělý
Obejmul Mery
Všichni: Co se děje?
Ji: Budeme mít přírůstek... Tihle dva čekají prcka, gratuluju, tak přece jenom jste se dočkali
D: Děkujeme
Honza čuměl jak vyvoraná myš. Když všichni dogratulovali, procházel David okolo něho.
D: To čumíš co?
Honza něco zamrumral a nechal Davču projít.
Dají s Ninou už pokoj? Nebo na Davida s Mery něco vymyslí?