D: Jsi tak krásná, moc ti ty šaty sluší a to bříško, taky a moc
Dal jí na něj ruku
D: No ahoj, prcku, tak už je maminka zase moje, ty teda kopeš
M: Děkuji, Daví, ty jsi hodně pil viď?
D: Nojo, trochu no...
Podrbal se na zátylku
M: A je ti dobře?
Podívala se na něj starostlivě. Nemohla se zlobit, neměla proč.
D: Jo, jde to už je to lepší, promiň, jsem blb
M: Neomlouvej se, nemáš za co hm?
Pohladila ho po tváři a usmáli se na sebe. Zrovna tam přijeli. Při vystupování podal David Mery ruku, aby se jí lépe vystupovalo.
Kdyz došli ke vchodu a všichni hosté udělali pulkruh, číšník, co je vítal, upustil na zem talíř a Dary zametali.
Chtěli jít dovnitř, ale...
Ton: Tak snad ji tati přes ten práh přeneseš
D: No jo jasně...
Opatrně Mery vzal a úspěšně ji donesl dovnitř a opatrně ji postavil na zem.
M: Sis dal co?
D: Jsi lehká, i teď
Posadili se na místa a ještě před polévkou si David stoupnul a zacinkal do sklenky.
D: Tak rád bych vás tady přivítal a jsme s Mery rádi, že jste všichni dorazili a trávíte s námi tak důležitý den. Doufám, že si to užijete stejně jako my a rád bych někomu předal slovo... Je to někdo velmi důležitý, bez koho bychom se dali dohromady o hodně později, je to naše nejstarší dcera, Antonie, Ani můžeš?
Ton: Já? Jo zkusím to no... Jsem moc ráda, že se naši dali zase dohromady, tak kdo by nechtěl, ale tady pokaždy, když si nás předávali, bylo vidět jak po sobě koukají. Prostě se museli rozvést, aby zjistili, že k sobě patří. Teď je tady ještě takový malý bonus, že čekají bráchu, kterého si oba moc přáli a my jsme s Pepinou rády s nimi, že se to povedlo... No tak, mám vás moc ráda, mami a tati, přeji vám napodruhé hodně štěstí
Mery ukápla slza a Davča byl taky na měkko. Pak si všechni stoupli a přiťukli si na zdraví novomanželů.
