D: Mám pocit, že mi dětství holek proteklo prsty jako nic... Že jsem se jim dost nevěnoval
M: Daví, však to není pravda vůbec
D: Ale je, Mery, prostě jsem se honil za kariérou a penězi, těch mám teď sice jako šlupek, ale to, že jsem jejich dětstvím prosvištěl tak okolo, to nikdy nevrátím a taky je mi líto, že jsi byla na malý mimino v podstatě sama, já jsem chodil do školy a zároveň do práce, vracel jsem se pozdě večer domů a brzo ráno vstával, to, co si musela zvládnout by každá ženská nezvládla... Dostudoval jsem když byli Tonče 2, ale pak jsem začal budovat nějakou kariéru a na vás jsem zase neměl čas... Pak se narodila Pína a já si začal uvědomovat, že to tak dál nejde, že to co jsem ztratil u Tonči nechci i u Pepiny, ale opět práce a peníze byly silnější a já se začal holkám pořádně věnovat až když šly do školy a teď je mi to tak hrozně líto, když vidím, jaký jsi z nich vychovala skvělý holky a já u toho chyběl
M: Daví, tohle už nikdy nechci slyšet
Měla skleněný oči
M: Ty jsi byl vždycky úžasnej táta a vždycky budeš... Je naprosto pochopilne, že jsi studoval a pak si budoval nějaký postavení, ale vždycky jsi tu byl pro mě i pro holky, skvěle ses o nás staral
D: Tojo, ale nebyl jsem s váma dostatečně, ale slíbuju, že s malým vám to všechno vynahradím, zkrátím si směny chci aspoň to naše poslední dítě vidět vyrůstat pořádně a nebýt zase někde v tahu, a holkám se taky budu věnovat víc
M: Já...
Nic neřekla, obejmula ho a rozplakala se
D: Malá moje
M: Miluju tě
Pošeptala
D: I já tebe, lásko, hrozně moc
Hladil ji po vlasech
D: A neplakej už hmm?
Mery si utřela slzy a šli dál
Dostali se k rozhledně
D: Půjdeme nahoru?
M: Jasně
D: Zvládneš to?
M: To víš, že jo
Schodiště bylo dost široký, takže David držel Mery za ruku
Když vyšli nahoru, David Mery zezadu objímal
D: Je to tady boží
M: Tojo, ty máš rozhledny v oblibě co?
D: To jo, ale ty taky ne, jinak by ses se mnou na jedny nevyspala
Dal jí pusu na tvář
M: Tojo
