M: To je pravda, že ses snažil
D: No vidíš, tak to bude chlap jako buk
M: Nojo, tak vstáváme, ať nepřijdeme pozdě
D: Dobře
Mery vstala, ale píchlo ji v zádech
M: Jau
D: Co je? Děje se něco?
M: Hrozně mě píchlo v zádech
D: Počkej
David za si za ní stouplnul a lehce ji nazvedl bříško, tak jak to občas dělá, aby ji ulevil.
Mery přivřela oči jak ji to je příjemné.
D: Dobrý? Ulevilo se ti?
M: Jo, skvělý, děkuju
D: Mery, neměla bys už pracovat, zvlášť když už tě takhle bolí záda
M: Já vím, ale ty víš, že jsem ustoupila s tím, že od 28 týdne pracuji na částečný úvazek, a chci pracovat, co nejdyl do toho 37. Stejně jen sedím a dělám papíry, na příjmu jsem minimálně.
D: Ale Mery, já...
M: Nic neříkej, Daví, víš, že mě tohle štve, tak jestli mě nechceš naštvat, tak nic neříkej
David si jen povzdechnul
D: Dobře
Dal jí pusu na tvář a šli se obléct
Davida to trápí, ví, že Mery už není zdravotně nejlépe, ale ví, že je tvrdohlavá a že jí k odchodu už teď nedonutí.
Když dojeli do práce, Mery šla do svého kanclu a po chvilce přišly holky.
Mí: No Mery, vypadáš hrozně
Ema: Tojo a navíc vypadáš tak jako rozzuřeně?
M: Malej mě celou noc šťouchal pod žebra a ráno mě nasral David, protože mi nutil mateřskou
Mí: Má strach o tebe a o malého, to je od něho hezký
M: Tojo, ale on ví, že když na mě tlačí, takže se ještě víc zabejčím, on by mě nejradši viděl v posteli, abych vůbec nevylejzala
Ema: Uklidni se, ať se ti nezdrcne mlíko a nemusíš pak malýho krmit tvarohem
M: Ty jsi blbá 😂
Ema: Ne hele, taky se tě zeptám, co jít o týden dřív v 36. týdnu, ten 37. týden, je dost hraniční
M: Ani ty, ani nikdo jinej mě nepřekecá
Ema: Dobře, a co junior už se uklidnil?
M: Jo, teď usnul konečně
Když odešli holky byl klid, tak se Mery natáhla na gauč a nohy si opřela o komodu, protože jí zase začalo pobolívat v zádech...
