No tak povídej

578 28 5
                                    

M: Nemohli by jsme si promluvit teď?
N:Jo mohli. No tak povídej.
M: Dobře. Začlo to tak, že když jsme pro vás přijeli ted den před tour a viděl jsem tě vycházet z tý koupelny hned ses mi začla líbit. Potom jsem se o tobě na pokoji už v Bratislavě bavil s bráchou a ten mi nevěřil, že bych mohl vydržet s holkou přece jen moje minulost mluvila za vše prostě zmrd co měl holky jen na jedno.. Řekl jsem mu teda, že mu to dokážu, dokážu mu, že zvládnu z holkou chodit bez účelu s ní jen spát. Řekl mi teda jestli to vydržím měsíc, souhlasil jsem. O nic jsme se ani  nevsadili a nikdo neřekl, že se s tebou pak rozejdu nebo tak.
Já už jsme tě vlastně v tu dobu co jsem se vsadil dost miloval. Chtěl jsem ti pomoct a být ti oporou, když jsem zjistil že se řežeš a nechtěl jsem aby sis ublížila. Postupem času, našeho  vztahu jsem tě miloval čím dál tím víc a neuměl jsem si představit život bez tebe.
Když se vám stala ta bouračka a viděl jsem tě v bezvědomí na tý sedačce auta, myslel jsem, že jsem tě ztratil a všechno moje štěstí je pryč. Potom co si měla bolavou tu páteř jsem se hrozně bál, aby si to dala. Věděl jsem že si silná a za žádnou cenu se nevzdáš, ale i tak. V tý nemocnici mi došlo, že tě hrozně moc miluju a tu blbou sázku jsem zrušil. Pak když ses uzdravila a přišel den tvý oslavy, chtěl jsem ti dát ten nejkrásnější dárek..
N: Jaký?
M: Tu noc po oslavě jsem tě chtěl požádat  o ruku,
(V mojí hlavě: on si mě chtěl Martin vzít?! Co prosím. Jsem taková kráva)
Jenže můj debilní brácha všechno posral. Když jsme četli ten dopis něco ve mě se zlomilo a já  se pomalu, ale jistě hroutil. Chtěl jsem za tebou letěl, ale Petr mi to zakázal. Hrozně jsem trpěl chvíli jsem měl dost velký depky, celý dny jsem prochlastal a málem jsem si i zničil svojí kariéru. Nelo byl jsem potrestaný dost prosím odpusť mi.
N: Nevím co říct...ty sis mě chtěl vzít? To jako vážně?
M: Miloval jsem tě a miluju furt a nikdy nepřestanu.
N: Martine tak teď já jo jestli můžu.
M: Jasně.
N: Když jsem tě potkala, myslela jsem ji, že jsem potkala toho pravýho. Byl jsi semnou v těch nejhorších chvílích a prostě jsme byla šťastná a opět slepá jak u Lukáše. V Americe jsem si to celkem rychle srovnala v hlavě. První dny pro mě byli docela dost těžký. Myslela jsem jen na nás dva jenže jak dny plynuly tak ten stres ze mě pomalu spadnul. Často jsme na tebe myslela. Až asi rok zpátky jsem přestala. Popravdě neměla jsem vůbec čas, řešila jsme maturitu a babičky zdravotní problémy  a pak mi vlastně došlo, že už jsem s tím srovnána a nic k tobě už necítím. Ale stejně mě zajímalo jak to s rou sázkou vlastně bylo.
M:Aha....budeme se bavit aspoň normálně?
N: Nevím, po tom co jsem teď slyšela asi, možná vážně nevím Martine. Ale děkuju, že si mi to objasnil.
M:Kdy se vracíš do Ameriky?
N: Letíme za čtrnáct dní  potom co se Petr s Elou vrátí ze svatební cesty. Petr chce Elu představit babičce.
M:Tak to jo a dozvím se to dřív než odletíte?
N:Já myslím že jo.
Hele je dlouho jdu na pokoj tak dobrou.
M:Dobrou noc Neli

Ahoj😅 docela jsem se s touhle kapitolou prala. Snad se vám líbí.. Byla bych ráda za váš názor na tenhle příběh do komentářů, třeba jestli byla lepší Zkouška nebo co bych mohla změnit, jestli chcete aby byl Začatek  delší než Zkouška, jak se vám to líbí a tak❤️

Nový Začátek (Pokračování Nová Zkouška)-DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat