Nový Začátek (Pokračování Nová Zkouška)-DOKONČENO

Balení

S Martinem už sedíme v letadle do Ameriky. Panuje hrozný ticho, chtěla jsem se s ním bavit takže jsem začla mluvit.
N:No a...a jak se máš?
M:jde to, co ty?
N: Až na babičku mám hroznou radost, že se vracím zpátky do Česka..
M:A budeš u Petra nebo?
N:Nene, včera jsem byla na dvou inzerátech.
M:A to je v Praze?
N:Jo jeden je v centru, moc se mi líbil, ale netoužím být zas tak v centru spíš u lesa, to byl zase tem druhý byt, ale ten se mi tak moc nelíbil.
M:Já právě taky hledám byt.
N: Vážně jo?....S Verčou se k sobě chcete stěhovat?
M:Ne, já se s ní rozešel...
N:Aha, tak to promiň
M:V pohodě, nevěděla si to.
Ještě chvíli jsme si povídali než jsem Martinovi usla na rameni.

Konečně jsme byli po dlouhý cestě v Americe. Vzali jsme si tašky a jeli k nám domu .
N:Tak tady jsem ty čtyři roky bydlela...
M:Tvoje babička měla hodně peněz? Já jen že to tu vypadá dost draze.
N:No měla větší obnos... To je jedno.
Hele tak já půjdu balit a pak bych ti to tady mohla ukázat..
M:Tak jo, ti jdu pomoct.

Dvě hodiny jsme balili, byly to všechny moje poslední věci.
N:Tak můžeme jít
M:a kam jdeme?
N:No tak mohli bychom se jít najíst a pak se jít projít po parku,.co ty nato?
M:Moc dobrý nápad.
Šli jsme do Burger Kingu, neměla jsem moc hlad, proro jsem si objednala jen víc hranolek a kolu. Martin si koupil nějaký dva burgery.
Oba jsme se v klidu najedli a šli jsme se projít.
Když jsme tak šli v tom parku, naše ruce se o sebe začali mírně narážet.
Po chvíli přišlo trapný ticho...
N:Tak už je deset nepůjdeme domu?
M:Jo, už bychom měli jít asi.

Ve dveřích Martin udělal něco co jsem nečekala. Odemykala jsem dveře a vešla dovnitř, když v tom mě Martin chytnul za ruku a začal mě líbat. Chtěla jsem se od něj odtrhnout, ale nešlo to, možná se mi pak ani nechtělo.
Pořád jsme se líbali a pomalu jsme šli k mýmu pokoji. Položil mě na mojí postel a začal mi sundavat triko... dál si to domyslete..

Je půl čtvrtý ráno. Martin vedle mě spokojeně oddychuje a já přemýšlím, jestli vyspat se s ním nebylo špatně...
Bylo mi jasný, že už neusnu. Potichu jsem se zvedla, abych nevzbudila Marťu, zavřela za sebou dveře a šla trochu poklidit, jelikož měla dnes v deset přijít agentura, která se bude o byt starat a pronajímat ho.

M: Proč nespíš?
N: Já tě vzbudila? Promiň
M:Ne nevzbudila
N: nemůžu spát
M:Jakto?
N: Přem...no nejsem unavená, navíc tu musím pořádně uklidit.
M: Nechceš jít spíš spinkat ke mě?
N: Musím to tu uklidit
M:A nechceš pomoct?
N:Ne v pohodě, jdi spát.
Dal mi pusu a šel si lehnout.

Pak mi tak v hlavě došlo... chodíme spolu nebo ne?