Nový Začátek (Pokračování Nová Zkouška)-DOKONČENO

Amerika

Šla jsem domu celá ubrečená, zavázala jsem si ruku. Hrozně mě bolelo v podbřišku, chtěla jsem si jít lehnout, když  v tom mi zavolalo číslo z Ameriky...
(Rozhovor budu psát normálně česky)
N: Prosím?
D: Dobrý den dokrorka, jste Nela Kratochvílová?
N:U telefonu
D:Vaše babička je v nemocnici
N:Co se jí stalo?
D: autonehoda
N: Já jsem ale v Česku
D: tak se snažte co nejdřív přiletět
N: Dobře, nashle

Zbalila jsem si svoje věci, zabukovala letenku a jela na letiště taxíkem. Po cestě na letiště jsem rychle volala bráchovi:
N: Musím do Ameriky
P:Stalo se něco?
N:Babi je v nemocnici
P:Co se jí stalo?
N:Autonehoda
P:Já poletím s tebou
N:Tohle je moc narychlo, poletím já a ty přiletíš zítra.
Dej to prosím na reprák:
Aspoň takhle se chci rozloučit. Moc se vám omlouvám, ale babička je v nemocnici a jedinej možnej let je za dvě hodiny. Takže jedu na letiště. Doufám, že se brzo uvidíme
T: Děláš si srandu?
N: Kéžby...
M:Na tohle nemám co říct...to nám nestojíš ani za to sem za náma na pět minut přiject a rozloučit se? Zdrháš jako minule, určitě sis to vymyslela
P: Martine sklidni hormon
N:Já vím zasloužím si to...ale někdy je lepší se neloučit Martine
N:No nic musím končit... mějte se pěkně ahoj

Po hrozný dlouhý cestě v letadle jsem byla v Americe.
Přiletěla jsem ráno, ještě bylo v nemocnici zavřeno, takže jsem šla domu, vybalit si věci. Ještě jsem měla trochu času tak jsem uklidila doma a vyrazila do nemocnice...
D:Nela Kratochvílová?
N:Ano
D: Pojďte
Doktorka mě zavedla na jipku...koukala jsem jen přes sklo jak si babička oddychuje...
Cinknul mi telefon, že Petr je s Eliškou na letišti a že jim to zachvíli letí do Ameriky...
D:Bude lepší když přijdete až odpoledne...
N:Jak myslíte, tak zatím nashledanou

Domu se mi nechtělo, tak jsem se šla projít do parku, kde jsem strávila dvě hodiny. Ani mi to tak nepřišlo, spíš bych řekla tak půl hoďky. Vedle nemocnice měli skvělý bufet, takže mi to nedalo a šla jsem si tam dát oběd.
Objednala jsem si těstoviny s kuřecím masem. V půlce jídla mi volali z nemocnice ať rychle přijdu.
Jídlo jsem teda nedojda a běžela jsem do prvního patra.
N:Jsem tady co se děje?
D:Je mi to moc líto, ale vaše babička...
N:Ne! To ne! Chci za ní
D: Nejde to... upřímnou soustrast
N: Proč? Proč umřela?
D: Měla vnitřní krvácení, které se nám nepodařilo zastavit.
D: Pojďte dám vám po vaší babičce věci

Přišla jsem domu, věci položila na stůl a v jedné sekundě jsem se sesypala k zemi.
Vůbec jsem neměla přehled o čase.
Pak zazvonil zvonek.
Crr crr
P:Ahoj sestřičko, jsme tady....co se stalo? Celá oteklá a ubrečená jsem jen řekla Babička...

Ahojky, mám úplný blok ve psaní... nevím.co psát, třeba tuhle kapitolu jsem třikrát smazala.
Takže psát budu, ale kapitoly nebudou vycházet nějak pravidelně ❤️