Nový Začátek (Pokračování Nová Zkouška)-DOKONČENO

Slibuju

Ráno jsem vstal. Neměl jsem náladu a ani pomyšlení na jídlo...
Chtěl jsem jet za Verčou, abych jí řekl, že to dítě nechci...

Šel jsem do sprchy, vzal jsem si nový oblečení a vyjel jsem k ní.
V:Ahoj
M:Ahoj, můžu dál?
V: Můžeš
M:Chci něco probrat
V:no?
M: Já to..
V: Promiň, že ti do toho takhle skáču, ale tady mám první ultrazvuk
Podala mi ho. Já vím byla tam vidět taková malá tečka, ale ta tečka byla část mě.

V:No tak co jsi chtěl?
M: Ale nic
V:Co Nela?
M: Nebaví se semnou
V: Nemám si s ní promluvit?
M:Jsi hodná, ne děkuju
V: Prosím....to chci aspoň zkusit
M:No tak dobře no
V:A pak že to nejde
M: víš...asi bych za ní měl jet a vážně si s ní o tom promluvit narovinu.
V:Tak dobře a na tu fotku si nech
M: Díky

Jel jsem teda k Nele s tím, že jsem věděl, že je sama doma....
N: Co tu chceš?
M: Říct jak to je...
N: Tak prosím
M: Vím, že jsem kterén, debil, vůl a spousta dalších dementů, ale pochop, tohle pro mě nebylo vůbec jednoduchý. Čekám dítě s holkou, kterou jsem popravdě ani nikdy nemiloval..... chtěl jsem, aby šla na potrat, ale po týhle fotce, se toho škvrněte nevzdám...miluju tebe i to malý, ale chci aby jsme byli spolu a byli šťastní....
N: proč si to dítě nechtěl?
M:No kvůli nám...
N: Děláš si srandu? Jo, to dítě sice neni nás obou, ale je tvoje a budu ho milovat stejně jako tebe. Byl bys hodně velkej debil, kdyby jsi to dítě nechtěl...
M: Já jen myslel, že moje děti budou naše... víš klouček a jeho mladší ségra, kterou bude chránit.
N:Nikdo neřekl, že to tak jednou nebude...
M: odpustíš mi prosím
N: Jasně že jo....ale jen když mi slíbíš, že když se něco stane...tak mi to řekneš ano?
M: Slibuju

Martin se na mě vrhnul a co nejsilněji mě obejmul.
M: Panebože, ta vůně mi chyběla
N:Nebyla jsem doma jednu noc
M: Bez tebe je i ta jedna noc, věčnost.

N:Tak já si jdu zbalit
M: Dobře, chceš pomoct?
N:Ne dobrý
Nela šla nahoru a já si sednul do obýváku.
Vzal jsem si do ruky telefon a koukal na Twitter...
Cink cink
M:Nelo! Někdo ti píše
  

Z Pohledu Neli:
S Martinem jsme se usmířili a já si šla zbalit....moc jsem toho neměla, když už jsem vycházela z pokoje Martin křičel, že mi někdo píše...
N: Doprdele!
Já tam nemám heslo a on se na to koukne.
Pustila jsem kufr a rychle jsem běžela dolů, kde Martin v ruce držel můj telefon...
M:Co to je za zprávy?
N:Martine...nech si to vysvětlit..

Ahojky, je tu další kapitola... zajímalo by mě, jak si myslíte, že bude pokračovat další kapitola 😅 klidně mi to můžete napsat do komentářů.
Samozřejmě, byl víkend a to znamená, že jsem opět napsala pár kapitol do zásoby 😂.
Děkuju za 300 hlasů ❤️
Mějte se pěkně Muck😂❤️