Nový Začátek (Pokračování Nová Zkouška)-DOKONČENO

Potrat

Když jsem připravovala na stůl oběd, někdo volal Marťovi. Neptala jsem se kdo to byl.

M: Lásko?
N: no
M: Já budu muset jet k Verče...pojedeš semnou nebo tady chvilku zůstaneš sama?
N:A co se stalo?
M: nic nevím, hrozně brečela
N:Jedu s tebou..

Přijeli jsme k Verče.. šli jsme dovnitř..
Verča seděla na zemi a brečela.
N:Veru co se stalo??
V: břicho, hrozně auuu
M:To je v prdeli... zavolám záchranku
V: Co když je něco miminkuu?
N:V klidu Veru ano? To bude dobrý... teď musíš být v klidu.
Co se tady vlastně stalo??
V:Jeenn au jsem šla a najednou hrozná bolest...

Pro Verču přijela záchranka...Martin mohl jako otec dítěte jet s nima záchrankou. Sedla jsem si do auta. Chtěla jsem startovat. Ale volalo mi cizí číslo. Vzala jsem to..

Ahojky kočičko...to že si vyměníš telefon neznamená, že se mě nezbavíš... Dávej si pozor na mě...brzo bude konec...

Neměla jsem na to něco říct...típla jsem to, utřela si slzy z očí a jela do nemocnice...
Přijela jsem tam a šla jsem na urgent. Martin seděl na židli, docela se klepal.
N: Tak co?
M:Nic nevím....ty si brečela?
N:Ne, nebrečela
Nemohla jsem mu říct, že mi už i volá když teď neví co je s Verčou...
M: Já se bojim, že je něco s miminkem
N:Neboj, určitě neni
M:Docela ti to než si přijela trvalo
N:Jo, to víš zácpy na silnicích.

D: Dobrý den, pan Albrecht?
M: Dobrý den, ano
D:Děláme slečně ještě nějaká vyšetření, která budou ještě trvat. Tak si dojděte třeba do bufetu
M:Jo dobře, děkuju
N: Půjdeš někam?
M:Jo, na cígo
N:Jo tak já jdu do bufetu.. nějak mi není dobře si dojdu pro vodu, nechceš něco?
M:Ne
Zvedla jsem se...zamotala se mi hlava, naštěstí jsem to vybrala a šla dál...
V bufetu jsem si koupila vodu..a šla zpátky na urgent. Kde Martin nebyl.
Chvíli jsem čekala. Potom vyšel doktor.
D:Kde je pan Albrecht?
N:Musel si odskočit... už víte co je Verče
D:Vy jste rodina?
N:Jsme... velmi dobré kamarádky a jsem snoubenka pana Albrechta.
D:Tal až tu bude oan Albrecht tak zaklepejte..
M: Dobrý, co se děje
D: Už víme co se.stalo...je mi to moc líto, ale slečna o dítě přišla

M: Můžu za ni?
D: Pojďte dál

Z pohledu Martina:
Když řekl doktor, že Verča o dítě přišla chtěl jsem se jít nachlastat.
Ale musel jsem jí být oporou
Šel jsem za ní.. ležela v posteli, ubrečená
V: Moc se omlouvám, já nechtěla aby to takhle dopadlo... vážně ne
M:Ššš neplakej ano? To bude dobrý... nemohla si za to
V: měla jsem na sebe dávat větší pozor...moc se ti omlouvám
Přes brek jí nebylo skoro rozumnět... snažil jsem se jí uklidit. Pro mě samotného to bylo dost těžký... přišel jsem o svý dítě..,.stalo se bohužel.
Verča v breku usla a já šel pomalu do čekárny...kde seděla Nela...ale byla taková jak to říct...nebyla v pohodě...

M: Děje se něco?
N:Co Verča... lásko je mi to moc líto...
M: Spí, jsem v pohodě...jdeme domu?
N:Jo jasně
Sedli jsme si do auta a jeli domu.

Ahojky.. většina z vás si všimla že jsem vydala nový příběh NEVĚŘÍM NA LÁSKU. Určitě si ho přečtěte, je to opět o Martinovi/ Greyovi.
Dneska je hezký počasí, tak si užijte den❤️