Změníš názor, Evansová?

13. Kapitola

Po vánočním plese všichni vyspávají. I naše rusovláska dnes spí déle než obvykle. Také se není čemu divit že? Byla vzhůru opravdu dlouho, takže má ještě půlnoc plnou snů. Asi se jí zdá něco opravdu hezkého, protože se u toho culí, jako kdyby se dívala na nejhezčí a nejlepší věc na světě. Také že tomu tak bylo. I když by to nikdy nepřiznala, zdálo se jí o krásném mladém paku, které má nádherné oříškové oči a nade vše jí miluje. Její krásné sny už ale netrvají tak dlouho, protože do pokoje vešla její kamarádka Kate. Ta totiž nechtěně práskla dveřmi o to Lily vzbudilo. "Kate!" zaúpěla a přetočila se na druhý bok. Usnou už se jí ale nepodařilo, takže se zvedla a šla se vysprchovat a zdělat si ranní hygienu. Kate se svalila na postel a usnula. Lily vylezla tak po půl hodině, protože byl víkend a ona měla dost času. Snídani už nestíhala a hlad ani moc neměla. Vzala si proto knihu a šla si sednout do společenky ke krbu. Usadila se na její oblíbené křeslo a začala číst. "Ahojky Evansová." zaslechla za sebou. "Ahoj Pottere. Co potřebuješ?" řekla, aniž by se otočila. Jamese by poznala úplně všude. "Jen jsem chtěl poděkovat za včerejšek." usmál se. "Jo, včerejšek byl fajn. Také chci poděkovat." řekla Lily a zaklapla knihu. James se váhavě rozešel k pohovce a sedl si na ní. "Jedeš na prázdniny domů?" zeptal se. "Asi ne. Přeci jenom jsme v Bradavicívh poslední rok." odpověděla rusovláska a zahleděla se do ohně. "Ty?" dodala. "Já také zůstávám. Chci si to tu užít na plno. S Poberty chystáme silvestrovskou párty, přijdete?" "No jo, vy a ty vaše párty. Kolik jste jich udělali a kolik jich ještě uděláte?" zasmála se. Jamese se také usmál. "Jo, většinu organizuje Sirius. Tahle je ale silvestrovská. Je to tradice už od třetího ročníku. Teď už je vylepšená, to jo." "Tak jestli je to tak velká tradice tak přijdem no." "Vážně? Teda jo, super." "A jak to že ještě nespíš?" "Nevím, vzbudil jsem se brzy a nemohl jsem usnout." "Aha." "A pročpak nespíš ty?" "Vzbudila mě Kate a už nemůžu spát." "Co Kate dělala, že tě vzbudila?" "To nevím, ale odněkud se vracela. Proč se tak ptáš?" "Jen tak, vadí?" "Ne, ani ne." "Docela hezky se s tebou povídá, když na mě nekřičíš a nenadáváš mi." řekl James po chvilce tupého zírání do ohně. "I s tebou, když na mě nepokřikuješ přes celou velkou síň, jestli s tebou půjdu na rande." usmála se Lily. "Nazdárek hrdličky, tak co Evansová, už jsi změnila svůj názor?" vletěl do pokoje Sirius. "Ahoj Siriusi." pozdravil ho James sklesle a naštvaně zároveň. Překazil totiž jejich hezký moment. "Nazdar Blacku. Co tě to zajímá? A ne, ne úplně." řekla Lily, zvedla se a vydala se do svého pokoje. "Fakt díky Tichošlápku." zavrčel James. "Promiň, já myslel, že je v pohodě." vykrucoval se Sirius. "To byla, než jsi přišel." "No jo, tak promiň." 

"Holky, vstávejte už. Máte minutu na to vstát, pak odcházím, protože chci stihnout oběd." doléhala Lily na kamarádky. Ani to s nimi ale nehnuko a tak na ně seslala Aquamenti a vydala se na oběd. Ve společence narazila na skupinku Pobertů. V tu chvíli nevěděla, jestli jí to vadí, nebo ne. Ale na to se teď rozhodla vykašlat, protože se k ní nadšeně vydali. "Nazdárek Evansová." pozdravil James. "Ahoj Pottere." pozdravila. Na zbytek se jen usmála. "Jdete na oběd?" zeptala se spíše Remuse než kohokoliv jiného. "Ano, ty také?" vyhrkl James. Nevynechal totíž příležitost se s Lily bavit. Ta jen zakývala. "Tak můžeme jít spolu." zajásal a vydal se k východu. Jako jedna parta se vydali do velké síně. Když vešli a Lily s Jamesem se nehádali, všichni na ně zírali a něco si šuškali. Pobertové i Lily se tomu museli pousmát. Došli si pro jídlo a usadili se. "Evansová, víš, že s tebou může být i zábava." začal konverzaci Sirius. K udivení všech, včetně Lily a Pobertů, si dokázali povídat i bez křiku a urážek. Vše se ale začalo komplikovat, když vycházeli z velké síně. Jamese se Siriusem se začali divně pochechtávat a potlačovali smích. Lily si toho všimla, ale pozornost tomu nevěnovala. Mířila si to ke schodům a v tom o něco zakopla. Byl to provázek. Lily nestihla udělat nic a už byla od hlavy až k patě pokrytá zelenou barvou. Pobertové se smíchy popadali za břicho a nejeden kolemjdoucí se k nim přidal. "POTTERE!" vykřikla. Vytáhla hůlku a chtěla mu také nahodit nějakou pěknou barvu, ale naneštěstí vyšla z velké síně jejich kolejní profesorka. "Co se to tu stalo?" rozkřikla se. "Pottere, Blacku! I vy slečno Evansová?" Lily si v tu chvíli uvědomila, že tam s nimi nikde není Remus ani Peter. "Všichni tři dnes v osm hodin u mě v kabinetu. Oblečte se teple." řekla a odešla. "Pěkně vám děkuju!" vyjela Lily. "Ale no tak Evansová, zelená přece není tak hrozná." utahoval si z ní Sirius. "Tohle už je druhý školní trest za týden!" křičela na ně. "No co? Tak hrozné to není věř mi. A radím ti dobře, vezmi si na sebe něco teplého. Pravděpodobně půjdem do zapověteného lesa." řekl James, ale Lily už byla na své cestě do pokoje, přesněji do sprchy. "Tak to se vám povedlo. Lily už se s vámi normálně baví a vy uděláte tohle? Musí být pěkně naštvaná." poznamenal Remus, který se vedle Jamese a Siriuse zjevil jako přízrak. "Jo, to máš asi pravdu. Zkusím se jí omluvit." řekl James a všichni se vydali stejným směrem jako rusovláska. 

Ahoj, tak jsem zase tu a dokonce s novou kapitolou. Uznávám, že byla docela o ničem, ale na příští už mám něco vymyšlené. Budu ráda, když mi zanecháte názor v komentářích nebo dokonce hlas. Taky vám chci hrozně poděkovat za něco přes 300 přečtení. Sama tomu nemůžu uvěřit a čísla se skoro každý den mění. Fakt moc děkuju:) Teď už se jenom rozloučím. Mějte se famrpálově a uvidíme se u další kapitoly, 
Mooney