Změníš názor, Evansová?

4. Kapitola

Lily se probudila jako obvykle první. Vstala a mířila do koupelny. Umyla se a rozčesala své nádherné rusé vlasy. Vrátila se do pokoje, kde stále všichni spali a převlékla se. Po pěti minutách čekání, než se někdo vzbudí, se rozhodla sejít dolů do společenské místnosti. Sedla si na pohovku a koukala do hořícího krbu. "Dobré ráno krásko." uslyšela za sebou povědomí hlas. "Dobré ráno Pottere." odpověděla slušně Lily. "Jak ses vyspala?" "Docela dobře, ty?" "Taky. Přijdeš dneska na famfrpál?" zeptal se James. "Ano, přijdu se podívat." usmála se Lily. "Já to věděl." opětoval jí úsměv James. Lily se zase zadívala do ohně. James udělal to samé. "Na co tam tak civíte." ozvalo se najednou za nimi. Oba se trochu lekli. Lily se ale hned vzpamatovala. "Dobré ráno Remusi." usmála se Lily. "Ahoj. Do čeho jste byli tak zakoukaný?" podíval se na ně tázavě Remus. "Vlastně ani nevím." pousmála se Lily. "Já koukal do blba a přemýšlel." "No ne, ty jsi přemýšlel." zasmál se Rem. Odpovědí mu byl smích. "Ahoj." pozdravili je další dva příchozí. Byly to Kate s Ann. "Ahoj. Tak co Whiteová, těšíš se na dnešní zápas." pozdravil James. "Jasně, rozdrtíme mrzimor jako nikdy dřív." odpovídala s chutí Kate. Oba dva moc chtěli vyhrát famfrpálový pohár, protože to byl jejich poslední rok v Bradavicích. "Kde máte Petera?" ptala se Ann. Vypadalo to, že až teď si všimli, že s nimi Peter není. "To nevím, když jsem vstával v pokoji už nebyl. Myslel jsem, že je s Jamesem." odpověděl Remus. "Když jsem vstával já, v pokoji už také nebyl." řekl James. "Třeba už je na snídani. Jak znám Petera, vůbec bych se nedivila." prohodila Lily. Tak se všichni vydali na snídani do velké síně. K jejich "velkému" překvapení tam Peter seděl a ládoval se koblihami. "Tak tady jsi Péťo." zaradoval se Remus. Všichni si sedli k nebelvírskému stolu a začali snídat. Byl to jeden z mála okamžiků, kdy se Lily bavila s Jamesem normálně. "Hej Evansová, co kdybychom se vsadili?" napadlo Jamese. "A o čem prosím tě?" ptala se Lily udiveně. Nic takového nečekala. "No..." odmlčel se James. "Co kdybychom si po dobu dvou týdnů museli říkat normálně křestním jménem..." odpověděl James. "A Lily na tebe bude muset být hodná a nekřičet na tebe. Když to jeden z vám poruší, ten druhý ho potrestá." dodala nadšeně Ann. Lily jí vraždila pohledem. "To beru." rozzářil se James. "Ne." odpověděla Lily. "Ale no tak, bojíš se, že prohraješ." škádlil ji James. "No tak dobře." souhlasila nakonec Lily. Nechtěla být za slabocha. James zatleskal rukama. "Tak dneska na hodině přeměňování Lily." usmál se James, zvedl se a spolu s poberty odešel.

"Co tě to napadlo." vyjela Lily na Ann. "Nevím, ale koukni, jakou m to udělalo radost. To za to přece stojí." podívala se na ni prosebně Ann. "Dej mu šanci. Čeká na ní už šest let." dodala Kate. "No dobrá." smířila se s tím Lily. Rychle dojedli snídani a vydaly se na hodinu přeměňováni. Lily jen doufala, aby až se vrátí Sirius mohla sedět zase sama. "Ahoj Lily." pozdravil ji s úsměvem James, když přišla k jejich lavici. "Ahoj Po... Jamesi." usmála se falešně Lily a sedla si vedle něj do lavice. Už už chtěl James promluvit, ale do místnosti přišla profesorka McGonagalová. UF! pomyslela si Lily. "Dobrý den třído, dnes ....." mluvila profesorka.

"Co máme teď Lily?" ptal se James. "Jen proto, že mi můžeš říkat Lily ještě neznamená, že mě musíš oslovovat za každým slovem. Jinak lektvary." odpověděla nasupeně Lily. To že jí James říká jménem se jí ale líbilo. "Nebuď na mně zlá." "Vždyť já nejsem Jamesi." usmála se Lily a pokračovala chodbou směrem na lektvary. Hodina utekla celkem rychle. Nakousli nápoj lásky, ale profesor Křiklan jim řekl, že ho budou brát příště. Když to uslyšel James, jeho krásné hnědé oči se mu rozzářily. Po vyučování šli všichni na oběd. Odpolední vyučování bylo zrušeno, protože byl famrpálový zápas.

"Uvidíme se tedy na hřišti, zatím." rozloučila se Kate s kamarádkami a vyrazila na famfrpálové hřiště. "Těšíš se?" ptala se Ann. "Ano, jen mám o ně trochu strach, jako před každým zápasem." odpověděla Lily. "O ně? Lily nemáš teplotu?" zasmála se Ann. Lily si až teď uvědomila, co řekla. "Tak pojď, za chvíli to začíná." snažila se změnit téma. "No dobře." zvedla se Ann. Obě se vydali na famfrpálové hřiště. Přišly akorát v čas. Usadili se na tribunu a zápas začal. Lily ho napjatě sledovala. Sledovala Jamese. Hrál dobře. Nejdříve se koukal po zlatonce a pak se za ní hlava nehlava vrhnul. Když si Lily uvědomila, že celou dobu sleduje Jamese, napomenula se a rychle odvrátila zrak. Začala sledovat Kate, ale dlouho to nevydržela a pohled jí zase sjel na nebelvírského chytače. Vůbec si to ale neuvědomovala.

Nebelvír dost slušně rozdrtil mrzimor. Byla to velká radost. I Lily měla radost. Jak z Kate, tak z Jamese. "Super hra." přiběhla Lily k nebelvírským šampionům. "Díky." usmál se James. "Oslava ve společence." křikl někdo z davu. "Jo jo, budu tam." houkl James zpátky. "Já taky." dodala Kate. "Tak se uvidíme tam." usmál se James a odešel. "Jasně." odpověděla potichu Lily a vydala se společně s Ann do nebelvírské společenky. 

Ahoj. Líbí se vám další kapitola? Pevně doufám že ano:) Budu ráda za každý komentář a děkuju za každé přečtení. Moc si toho vážím.
Mooney