6. Kapitola

477 27 7
                                    

Je ráno a v dívčím pokoji se ještě spí. Po pravdě je půl desáté, ale ne všichni ještě spí. Na jedné z postelí se probouzí krásná rusovláska se smaragdovýma očima. Jak jsem se sem dostala? Pamatuju si, že jsem včera seděla s Jamesem na pohovce ve společence. Asi jsem usnula. Pomyslela si Lily. Až teď si všimla, že má na sobě příjemnou hřejivou tmavočervenou mikinu, která ale určitě nebyla její. Dnes se jí nikam moc nechtělo. Venku pršelo a byla zima. Bylo už dávno po snídani, ale nebelvír byl omluven Minnie. Hlad ani neměla. Vzala si na sebe tepláky a seběhla dolů do společenské místnosti. Nikdo tam nebyl. Sedla se na sedačku před krb a zadívala se do něj. "Dobré ráno." uslyšela náhle za sebou. "Ahoj Jamesi. To ty jsi mně včera odnesl do mého pokoje?" "Ano, to jsem byl já." usmál se James. "Díky i za tu mikinu." poděkovala Lily, ale vůbec si neuvědomila, že jí má na sobě. James si toho očividně všiml a musel se zasmát. Po jeho reakci si to Lily uvědomila a začala si ji sundávat, aby ji Jamesovi vrátila. "To je dobré, klidně si ji nech." usmál se James. Lily mu úsměv oplatila. "Jak na tom jsou holky? Včera byly docela zřízené." vyptával se James. "Popravdě nevím. Ještě se nevzbudily. Asi bych se na ně měla jít podívat." "To možná jo. Vím jak to bývalo ze začátku se Siriusem." zasmál se James. "Mimochodem jak se vlastně má?" "Jo docela dobře. Dneska za ním jdeme, tak můžeš jít s námi jestli chceš." "Dobře přijdu, ale teď se jdu podívat na holky." "Dobře, zatím." Lily vyšla nahoru po schodech do svého pokoje. Ann ž se převalovala, ale pořád ještě spala. Kate byla úplně tuhá. Lily se rozhodla jít do koupelny troch se upravit. Umyla se a vlasy si vysušila kouzlem. Zapletla si je do stejného copu, jako měla včera večer. Vzala si modré džíny a Jamesovu mikinu. Nevěděla proč, ale chtěla ji mít. Buď se jí prostě líbila, nebo sama nevěděla co.

Když vyšla z koupelny, Ann už seděla na posteli a mžourala. Kate ještě ležela, ale také byla vzhůru. "Dobré ráno šípkové růženky." pozdravila Lily. "Co se včera stalo?" ptala se Kate. "No, řekněme že jste si dali trochu víc panáků, než jste asi chtěli." usmála se Lily. Ann taky něco chtěla řict, ale místo se rozeběhla na záchod. Po chvilince jí následovala Kate. Lektvaru očividně nevypily dost. Lily se proto rozhodla, že zajde pro pomoc od Remuse. "Holky hned se vrátím, jdu pro pomoc." oznámila kamarádkám které stále klečeli u záchodu. Lily sešla dolů ke klučičímu pokoji a zaklepala na dveře. Slyšela kroky a pak jí někdo otevře. "Ahoj Reme, nebudím? Holky by asi potřebovali další dávku lektvaru." usmála se šibalsky Lily. "Ahoj, nebudíš. Už nějakou dobu jsme vzhůru. To jim ten včerejší lektvar nepomohl?" "Asi pomohl, ale očividně toho vypili víc, než jsme mysleli." "Dobře, dej jim každé jednu lahvičku. Mělo by jim to pomoct." "Dobře, díky." usmála se Lily a se dvěma lahvičkami lektvar doběhla na horu. "Holky, mám něco co vám pomůže." "Supr." pípla úplně zelná Kate. "Vy jste to fakt přehnaly." smála se Lily zatím co Kate a Ann pily lektvar. Okamžitě se jim udělalo lépe. "Díky." usmála se Ann. "Mně neděkuj, to mi dal Rem." usmála se Lily. "My mu pak později poděkujeme." odvětila Kate. Obě se pak zvedly a odešly do koupelny. "Tak já počkám ve společence." houkla Lily na holky a odešla.

Sedla si na sedačku před krb a začala si číst. "Ahoj." ozval se za ní nějaký hlas. Lily ho nepoznala. Otočila se a za ní stál Jackob. "Ahoj." odvětila Lily a dál mu nevěnovala pozornost. Ten kluk jí nebyl úplně sympatický. "Jak se ti líbila včerejší párty?" nenechal se odbít Jackob. "Jo byla fajn." odpověděla slušně Lily, ale bavit se jí s ním nechtělo. V tom přišly do místnosti už v pohodě vypadající holky. "Je, ahoj." zaradovala se Lily. "Lily půjdeš s náma na horu? Rádi bychom se tě na něco zeptaly." "Jo, jasně. Ahoj Jackobe." rozloučila se Lily a pospíchala za holkami. Jackob vypadal naštvaně. Holky doběhly nahoru. "Lily za prvý co se včera stalo? Za druhý kdo byl ten kluk? A za třetí co to máš za mikinu?" vychrlila na Lily Kate. "No začnu za prvý. Včera jste si trochu víc lokly a byly jste dost mimo. Kluci mi s váma museli pomoct. Remus vám dal lektvar a James vás držel, aby jste se neskácely." zasmála se Lily. "Počkat co? Ty jsi normálně vycházela s Jamesem?" vytřeštila na ní oči Ann. "Jo, dokáže být i normální." opověděla Lily. O puse se ale nezmínila. "A co ten kluk?" Kdo to je?" ptala se dál Kate. "To je Jackob, hraje s tebou v týmu Kate." poznamenala Lily. "Aha, ze zadu jsem ho nepoznala. A co ta mikina?" "No, včera jsem usnula na sedačce dole ve společence. James mně sem odnesl a protože jsme tu nechali otevřené okno, byla tu zima." "A proč si m jí nevrátila? Že by se nám Lily zamilovala?" "Ještě jsem ho nepotkala." zalhala Lily. "No dobře." řekla Ann. "Jinak dneska se jdu s pobertama podívat na Siriuse, půjdete taky?" "Proč ne." odpověděla Kate na Lilyinu otázku. "Nechcete jít na oběd? Už můžeme." ozvalo se odněkud z venku. Lily přiběhla k oknu, kde za koštěti seděl James. "Popravdě mám docela hlad." řekla Ann. Lily na Jamese kývla a vydala se směrem ke dveřím. Ann a Kate jí následovaly. Dole už na ně čekali pobertové. I Peter tam byl. "Jdete na oběd?" ptel se Rem. "Jojo, James už pro nás byl." Všichni se vydali na cestu.

Po obědě ještě zašli za Siriusem na ošetřovnu. Už u vchodu na ě volal: "Mám skvělé zprávy. V pondělí už budu moct na vyučování." "To je skvělé Tichošlápku." zaradoval se James. Všichni vypadali nadšeně. Nejvíc pobertové, protože když jeden chybí, nejsou takový jaký jsou všichni dohromady. I Lily měla radost. Asi z toho, že má radost James. "Zítra odpoledne se vrátím na kolej a už s váma půjdu normálně na večeři." sděloval dál Sirius.

Na ošetřovně byli dlouho. Povídali si a tak různě. Lily se čas strávený s poberty a jejími kamarádkami dohromady líbil. Už s nimi dokázala vycházet. James se změnil. Už na ní nepokřikoval přes celou velkou síň. Ne, byl jiný a Lily to těšilo.

Ahoj. Tak co, líbí se vám další kapitola? Doufám že ano. Budu ráda za vaše ohlasy v komentářích a za vaše názory, ať už pozitivní nebo negativní. Zkrátka a prostě doufám, že se vám to líbí.
Mooney

Změníš názor, Evansová?Kde žijí příběhy. Začni objevovat