Změníš názor, Evansová?

2. Kapitola

Je ráno a Lily se právě vzbudila. Potichu vstala a vydala se do koupelny. Umyla se, učesala si své krásné rusé vlasy a jemně se namalovala. Když se vrátila do pokoje, její hnědovlasá kamarádka už seděla na posteli. Byla to Kate. "Dobré ráno." pozdravila Lily. "Ahoj." odvětila Kate. "Jak ses vyspala?" "Dobře, a ty?" "Taky, neměly bychom probrat i Ann? Mám docela hlad." navrhla Kate. "Dobré ráno Ann."

Ann i Kate odešli do koupelny a Lily na ně čekala ve společnce. "Ahojky Evansová." ozvalo se za Lily. Ona ten hlas poznala, byl to James Potter. "Nazdar Pottere. "odpověděla rusovláska. Do řeči s Potterem se jí opravdu nechtělo. Od prvního ročníku ho nesnáší." Jak se máš?" vyzvídal dál James." Dobře díky. " odvětila slušně Lily, ale dal Pottera nevnímala. Už už se chtěl James vyptávat dál, ale do místnosti přišly Kate a Ann. "Ahoj, jděte už konečně?" zaradovala se Lily. Ben se chtěla dostat co nejdřív a taky se jí podařilo. Na snídani nijak nespěchaly. Vstaly docela brzo a do první hodiny zbývalo něco málo přes hodinu. Sedli si a začaly jíst. Ale ne! Pomyslela si Lily. U vchodu do velké sině stáli pobertové. Jídlo do sebe začala ládovat o něco rychleji. Na první pohled poznala, že se James trochu změnil. K lepšímu. K ní se ale choval pořád stejně. James pátral pohledem po místnosti. Svůj cíl našel a zamířil k němu. "Ahoj." pozdravil rusovlásku, a aniž by se zeptal si vedle ní přisedl. Lily nezareagovala. "Tak co, zašla bys se mnou někam?" začal zase James. "No to ani náhodou." odpálkovala ho Lily, zvedla se, koukla na holky a vydala se směrem k nebelvírské společenské místnosti. Šla do svého pokoje a připravila si tašku na první hodinu. Měli přeměňování. Po chvilce přišly i holky. "Ahoj, proč jsi tak zdrhla?" "Dvě slova, James Potter. Vytáčí mně už teď." "Aha, co máme jako první?" zeptala se Ann. "Přeměňování. A pak lektvary." odpověděla Lily a zabořila nos do knížky. Stále mněli ještě dost času.

Lily vešla do třídy a usadila se do volné lavice a Ann a Kate. Do začátku hodiny si povídaly. Dokonce nevnímala ani to, že přišli pobertové a James se Siriusem si sedli hned do vedlejší lavice. Všimla si toho teprve, když profesorka McGonagalová vešla do třídy. "Dobrý den třído, dnes si zadáme skupinové práce a zopakujeme učivo minulého roku. Budete po trojicích tak jak jste v řadách. Ti, co sedí uprostřed nalevo půjdou k sousedům nalevo. Ti v pravo půjdou k sousedům napravo." domluvila učitelka. Ale ne, to není pravda. Proč vedle mě musí sedět zrovna Potter. Pomyslela si Lily. Na neštěstí vedle ní seděl kluk, který ve skupince nalevo měl kamaráda a místo si s ní vyměnit nechtěl. James vypadal, jako by si až teď všiml, že vedle něj sedí dívka jeho snů. Okamžitě se začal usmívat od ucha k uchu.

Celou hodinu probírali učivo minulého ročníku. Lily to moc nevnímala. Učivo uměla dobře a opakování nepotřebovala. Hlavou ji vířily myšlenky o zadané práci. Na konci hodiny jim McGonagalová zadávala témata. Lily, James a Sirius dostali zvěromagii. Když to profesorka vyslovila kluci se podivné zašklebili. Lily tomu nevěnoval pozornost. Celý den byla dost na rozpacích. Potter i se snažila za každou cenu vyhnout. Pak ale nastala večeře a James si sedl hned vedle ní. Na proti si sedl ještě Sirius a začali se Lily vyptávat co o tom ví. "Nic." odpověděla klidně Lily. "Aha, tak ještě že my jo." "Cože? Vy něco víte? To je mi novinka." zasmála se ironicky Lily. "Náhodou ano. Nejsi jediná, kdo tu čte." "To vím, ještě Remus. Skoro bych se vsadila, že vám to stejně všechno navykládal on." "Náhodou to není pravda." protestoval dál James. Lily jen protočila oči a dál se zabývala svou večeří. Čeho si ale nemohla nevšimnout je, že Sirius i přes dobrou náladu vypadal divně. Moc toho nesnědl, vlastně vůbec nic. "Siriusi, je ti dobře?" strachovala se Lily. "Ale jo." řekl Sirius nejistě. "Vážně Tichošlápku? Nevypadáš tak." pokračoval James. "Dobře, moc dobře mi není. Ale jsem v pořádku." odpověděl Sirius. "Doprovodíme tě na ošetřovnu." rozhodla Lily. "Tak fajn." souhlasil Sirius. Nechtěl to přiznat, ale byl rád, že tam může jít.

Lily a James čekali nervózně za dveřmi ošetřovny. Dokonce i Lily měla o Tichošlápka starost. James na tom byl ještě hůř, div se tam nerozbrečel. Po chvilce vykoukla madam Pomfreyová. "Pan Black bude v pořádku. Je jen nemocný. Nějakou dobu si tu poleží, ale do dvou týdnů by měl být v pořádku." sdělila jim. Oba dva si oddychli. Pomalu se vydali na kolej. "Jak jsi to poznala Evansová?" "Normálně, stačí se dívat." protočila rusovláska oči. "Tak to vypadá, že ta práce zbyla jen na nás dvou." usmál se šibalsky James. Ale ne! On má pravdu, fakt s ním budu muset vydržet. Uvědomila si Lily. "A víš, co je ještě lepší?" "Nevím." "Ale no tak, McGonagalová to přece říkala. Ty si nevzpomínáš?" "Ne." odpověděla po pravdě Lily. Poté co se dozvěděla, že bude pracovat s Potterem, měla dost co dělat sama se sebou. "No že budeme pracovat na hodinách ve skupinách. Ve stejných jako máme na tuhle práci." Teď už se James usmíval od ucha k uchu. Lily vytřeštila oči. "To nemyslíš vážně?!" "Ale ano." šklebil se James. Lily už radši nic neříkala. Jakmile došli do nebelvírské společenky, utekla do svého pokoje. To nemůže být pravda. Prostě ne! Naříkala pro sebe Lily. Rychle se umyla a šla spát. Její kamarádky už ležely dávno ve svých postelích a spaly. Rusovláska je brzy následovala.

Ahojky, zdravím u další kapitoly. Líbí se vám? Doufám že ano. Potěší mně každé přečtení, komentář či dokonce i hlas. Tak hezkou četbu.
Mooney